Než čtyřiašedesátiletý Stephen Paddock spustil v neděli večer střelbu, která si v Las Vegas vyžádala nejméně 59 obětí a 527 zraněných, nanosil do pokoje ve 32. podlaží hotelu Mandalay Bay celý arzenál pušek a střeliva. Podle posledních informací měl Paddock v hotelovém pokoji 23 zbraní a stovky nábojů. To jednoznačně ukazuje priority hotelů a dalších ubytovacích zařízení: vypadat lákavě pro hosty a příliš je neobtěžovat bezpečnostními opatřeními, napsal zpravodajský server The New York Times.
Bezpečnost ve většině hotelů se soustřeďuje na snahy omezit krádeže, usměrnit neukázněné opilce a vypakovat ven osoby, které se potloukají po hotelových prostorách, aniž mají zaplacený pokoj, řekl Mac Segal, bezpečnostní poradce společnosti AS Solution, která se zaměřuje na ochranu. Hotely ve Spojených státech a v Evropě jsou mnohem pomalejší v reakci na riziko násilí v porovnání s Blízkým východem či Afrikou, upozornil Segal.
A svou roli sehrávají i hosté, kteří si přejí, aby je nikdo pokud možno neobtěžoval. Skenery pátrající po výbušninách a rentgenové rámy, které jsou běžným vybavením v letištních terminálech, budou v hotelech nadále k vidění jen zřídka, protože hosté kladou značný důraz na své soukromí, uvedl Jim Stover, viceprezident pojišťovací firmy Arthur J. Gallagher & Co. "Hotelový průmysl se zatím nespojil v rámci protiteroristických opatření," dodal. "Nepůjde ho tam dostrkat, bude se k tomu muset dotáhnout."
V zemích, jejichž hotely se již staly terčem útoků, jako je Egypt, Indonésie, Izrael a další, už jsou bezpečnostní opatření mnohem výraznější a často zasahující do soukromí hostů. Příkladem rychlých změn je v tomto směru Indie.
V roce 2008 teroristé odpálili bomby ve dvou hotelech v centru Bombaje a napadli několik dalších míst po celém městě, kde drželi rukojmí a zabili více než sto lidí. Vzápětí začaly hlavní hotelové řetězce, jako je Marriott, Taj a Accor, používat detektory výbušnin a rentgenové rámy po celé zemi. V Dillí zavedl luxusní hotel Lemon Tree Premier software na rozpoznávání obličejů, díky kterému mohou zaměstnanci poznat hosty od těch, kdo v hotelu nebydlí.
Lasvegaský Mandalay Bay, který spadá pod skupinu MGM Resorts International, v pondělí večer svá bezpečnostní opatření nijak nekomentoval.
Dokonce i ve velkých hotelech jsou bezpečnostní týmy často nepříliš početné a špatně placené - na více než tisíc pokojů bývá jen několik desítek zaměstnanců, upozornil Stover.
V důsledku toho jsou hotely snadným terčem, řekl Jan D. Freitag, viceprezident společnosti STR, která sleduje údaje o hotelech po celém světě: "Vždycky byly snadným terčem a vždycky snadným terčem budou."
Proti tomu se snaží bojovat například Glenn Cunningham, šéf bezpečnosti hotelu Greenwich na Manhattanu a bývalý detektiv newyorské policie, který, jak říká, je v práci neustále ozbrojený a v pohotovosti. V hotelu rozmístil síť kamer - jak funkčních, tak atrap -, aby vzbudil dojem úplného pokrytí. Recepčním nařídil, aby ho neustále a o všem informovali. Všichni jsou vyškolení pro případ, že by se v hotelu objevil aktivní střelec.
"Instruovali jsme je, aby hlásili všechno, co jim bude v pokoji připadat podezřelé - dráty, drogy, cokoli, i kdyby to byla sebevětší hloupost," vysvětlil Cunningham.
Výcvik zaměstnanců pokládá za klíčový i bezpečnostní poradce Segal. Luxusní hotely utrácejí průměrně půl milionu dolarů na kamerové systémy, a ještě víc peněz dávají na nejvyspělejší zámky na dveřích a protipožární systémy. Ale jen málo z nich školí zaměstnance, jak identifikovat podezřelé chování, například agresi, platby v hotovosti či opakované návštěvy. "Žádná kamera ještě střelce nezastavila," varoval Segal.
