Americký prezident Barack Obama a jeho republikánský vyzyvatel Mitt Romney se dva týdny před volbami střetli ve třetí a zároveň poslední televizní debatě. V diskusi zaměřené na zahraniční politiku nalézali mnoho společných bodů, například ohledně postoje vůči Íránu, nechuti k vojenské účasti USA v Sýrii, používání bezpilotních letadel v boji proti teroristům či postupu Washingtonu během loňských nepokojů v Egyptě. Odlišné stanovisko naopak měli třeba v otázce výdajů na obranu či v hodnocení, zda se postavení USA v posledních čtyřech letech oslabilo či posílilo. Podle průzkumů v debatě zvítězil Obama.
V mnohem poklidnější debatě v Boca Raton na Floridě, než byla ta předchozí z minulého týdne na Long Islandu, vystupoval Romney převážně uměřeně až defenzivně. Obama naopak byl agresivnější a Romneyho tvrzení například několikrát označil za nepravdivá. Zároveň zdůrazňoval větší zkušenosti v otázkách zahraniční politiky a národní bezpečnosti: Připomenul například zabití šéfa teroristické sítě al-Kajda Usámy bin Ládina, ukončení války v Iráku či postupný odchod z Afghánistánu.
Podle bleskového průzkumu stanice CBS News mezi nerozhodnutými voliči Obama debatu s přehledem vyhrál. Za vítěze jej označilo 53 procent respondentů, zatímco Romney byl úspěšnější podle 23 procent. Šéf Bílého domu uspěl i podle průzkumu stanice CNN mezi registrovanými voliči, kteří sledovali debatu. Vyhrál v poměru 48 : 40 procentům.
Romney se většinou snažil nedostávat s Obamou do slovních přestřelek a spíše se snažil představit svou vizi postavení Spojených států ve světě, která se až na nuance příliš neodlišovala od politiky současného šéfa Bílého domu. Republikán nicméně Obamovi vytkl, že Washington je ve světě příliš pasivní a že se to musí změnit. Aby to ale bylo možné, musejí se podle něj nejprve Spojené státy postavit ekonomicky na nohy. V zásadě totéž ale v debatě říkal i Obama.
Několikrát se ale současnému šéfovi Bílého domu podařilo na republikána úspěšně zaútočit. Hned v úvodu debaty jeho zahraniční politiku přirovnal k reliktu z 80. let, když Romneymu připomenul dřívější výrok o tom, že Rusko je největším nepřítelem USA. Republikánova slova, že americké námořnictvo má méně lodí než v roce 1916, odmítl s poukazem na to, že doba se od té doby změnila a že stejně tak teď USA mají "méně koní a bajonetů". "Máme teď to, čemu se říká letadlové lodi a přistávají na tom letadla," řekl sarkasticky Obama.
Americká šlamastyka
Romney požaduje mnohem větší výdaje na obranu než současný šéf Bílého domu. Na otázku, jak je hodlá zajistit, když chce zároveň snižovat deficit, ale neposkytl jasnou odpověď. V části debaty věnované situaci na Blízkém východě zároveň odmítl Obamovy útoky vůči své osobě. "Útoky na mne nenahradí politický program," řekl. "Útoky na mne nenahradí diskusi o tom, jak budeme řešit problémy na Blízkém východě a jak využijeme příležitosti, která se nám tam nabízí k ukončení přílivu násilí," dodal.
Romey také Obamovi pogratuloval k zabití šéfa teroristické sítě al-Kajda Usámy bin Ládina. Uvedl ale také, že Spojené státy potřebují jasnější strategii proti terorismu, než je jen likvidace velitelů sítě.
"Nemůžeme se z této šlamastyky prozabíjet," prohlásil republikánský kandidát. V kontroverzním Obamově programu zabíjení teroristů bezpilotnímu letadly, při němž někdy umírají i civilisté, by ale podle svých slov pokračoval.
V závěrečné části debaty věnované vzestupu Číny řekl Romney, že by vůči Pekingu postupoval mnohem důrazněji. Uvedl, že Čína vůči Spojeným státům prostřednictvím manipulace s měnou vede "tichou obchodní válku" a že by se neobával její reakce na svůj důraznější postup. Čína podle něj má vzhledem k značnému přebytku ve vzájemné obchodní výměně ze skutečné obchodní války větší strach. Obama pak svého soka kritizoval kvůli tomu, že investoval do firem, které přemístily pracovní místa ze Spojených států do Číny.
Vyrovnaný souboj
V závěrečném proslovu pak šéf Bílého domu vzkázal Američanům, že pokud ho zvolí, bude naslouchat jejich problémům a bít se za ně. USA podle něj pod jeho vedením budou investovat do budoucnosti a neoslabí ve světě. Romney pak řekl, že Spojené státy si nemohou dovolit další čtyři roky Obamovy vlády. Slíbil vytvořit 12 milionů pracovních míst a spolupráci obou stran na řešení problémů země.
Diskuse se často stáčela k domácím otázkám, protože zahraniční politika na rozdíl od stavu hospodářství není ve středu letošní předvolební kampaně.
Oba kandidáti tak například zmínili své recepty na podporu ekonomiky či energetickou politiku, která nicméně podle obou pomůže zlepšit strategické postavení ve světě. Moderátor Bob Shieffer v jednu chvíli Obamu i Romneyho přesto vybídl, aby se vrátili k tématu zahraniční politiky.
Předvolební souboj obou politiků je podle posledních průzkumů značně vyrovnaný. Poslední debata tak může být důležitá pro další dělení sympatií voličů. Obama do ní vstupoval s výhodou, protože je v zahraniční politice silnější než Romney. Republikán zvítězil v první debatě, ve druhé ale šéfovi Bílého domu podlehl. Aktuální souboj tak mimo jiné rozhodoval i o tom, který z politiků si odnese pomyslnou korunu vítěze předvolebních televizních diskusí.
Nakonec to byl Obama, až další dny ale ukážou, zda se mu tím podařilo zastavit Romneyho dynamiku z posledních týdnů. Prezidentské volby se ve Spojených státech uskuteční v úterý 6. listopadu.
