Milník v USA: prezidentským kandidátem černoch

Spojené státy dospěly k historickému mezníku. Jedna ze dvou největších politických stran vyšle poprvé do boje o nejvyšší úřad ve státě politika s africkými předky.

Syn černého Keňana a bílé Američanky z Kansasu, šestačtyřicetiletý senátor Barack Obama má být pro demokratické voliče, a zejména pro politiky Demokratické strany, nositelem změny po osmi letech vlády nepopulárního republikánského prezidenta George Bushe.

Otázka nominace se tedy zdá být po pěti měsících primárek a 16 měsících intenzívní volební kampaně zodpovězena. Není ale vůbec jasné, co chystá Obamova soupeřka, bývalá první dáma Hillary Clintonová, která byla ještě koncem minulého roku považována za jasnou kandidátku na první americkou prezidentku. Obamovi sice poblahopřála k úspěšnému vedení kampaně, ale zdržela se toho, aby výslovně uznala jeho vítězství. Místo toho si vzala čas na rozmyšlenou.

Její krok může znamenat, že čeká na Obamovu nabídku vrátit se do Bílého domu jako viceprezidentka. Tandem Obama-Clintonová by vedení strany zřejmě uvítalo, protože by přispěl ke sjednocení strany rozpolcené vysilujícím nominačním zápasem. Mohl by také minimalizovat škody z jisté zavilosti voličů, zejména příznivců bývalé první dámy, kteří se podle průzkumů zdráhají v ostrých volbách podpořit Obamu.

Důvodem může být jeho černošský původ. Průzkumy mínění ukázaly, že i více než čtyři desetiletí od plného zrovnoprávnění Afroameričanů je rasa stále významným faktorem při rozhodování voličů. A to na obou stranách. Obamu v některých státech podpořilo až 90 procent černošských voličů, stejně jako Clintonová měla hlavní oporu mezi bílými Američany. Její umístění na kandidátku jako číslo dvě by mohlo v listopadu Obamovi v tomto ohledu výrazně pomoci.

Přesto je asi třeba počítat s tím, že někteří demokraté přejdou do tábora republikánského kandidáta Johna McCaina nebo při volbách zůstanou doma. Rasový původ může sehrát v listopadu významnější roli než při primárkách, protože k ostrým volbách chodí zpravidla více bělochů a konzervativněji zaměřených voličů.

Clintonová by mohla ovšem přivést Obamovi nikoli nepodstatnou skupinu hispánských voličů, kteří převážně stáli na její straně.

Dalším faktorem svědčícím pro to, aby se Clintonová ucházela o úřad viceprezidentky, je prostá skutečnost, že je ženou. Americké voličky sice mohou být zklamané, že jejich kandidátka nedosáhla na nominaci, ale mohly by se spokojit alespoň s tím, že by mohla být vůbec první viceprezidentkou.

Pro zapojení do dalšího prezidentského souboje by mohly svědčit její zkušenosti z velké politiky i dobré kontakty na sponzory, naopak jako faktor proti by mohl být její manžel, bývalý prezident Bill Clinton, který v kampani vystupoval často velmi ostře proti Obamovi. Řada voličů také dávala najevo, že nechce v Bílém domě dalšího člena rodiny Clintonových.

Ať už od Obamy pozvání do týmu dostane, nebo ne, je pravděpodobné, že Clintonová se i nadále bude vehementně angažovat v boji za vítězství demokratů. Kdyby se nyní stáhla do ústraní, zcela by to zničilo její výsadní postavení ve straně i mezi širokou veřejností.

Otálení s přijetím prohry může podle některý názorů také souviset s dluhy, které má Clintonová na svém volebním účtě. Ani po skončení primárek neváhala opět požádat své stoupence o příspěvky do prázdné pokladny. V posledním období musela sáhnout do vlastní kapsy, aby kampaň udržela při životě.

Primárky, které v úterý skončily posledním kolem v Jižní Dakotě a Montaně, ukázaly, že při mimořádně vyrovnaném souboji nedovoluje volební systém Demokratické strany vybrat kandidáta jen na základě hlasování voličů.

Soutěž nakonec museli rozhodnout straničtí funkcionáři, takzvaní superdelegáti, kteří se v jejím závěru houfně přiklonili k Obamovi, ačkoli v posledním čtvrtroce byla ve volbách úspěšnější jeho soupeřka. Přitom ještě na začátku primárek se mělo téměř za jisté, že u stranické nomenklatury má jednoznačně lepší vyhlídky bývalá první dáma.

Oběma demokratickým kandidátům se podařilo vybudit americkou veřejnost k rekordní účasti v demokratických primárkách, v nichž hlasovalo přes 35 milionů Američanů. Značná část z nich přišla při takové příležitosti do volebních místností poprvé. To je pro demokraty slibný závdavek do podzimních voleb.

Otázka příštích týdnů a měsíců zní, jaké šance bude mít mladý, dynamický a charizmatický Obama proti zkušenému, váženému a všeobecně respektovanému McCainovi. Oba už začali s volebními potyčkami, zejména pokud jde o válku v Iráku, kterou chce Obama rychle ukončit, zatímco McCain vyhrát, i kdyby to mělo trvat ještě několik let. První střety naznačují, že v další etapě volebního klání se dá čekat tvrdý souboj, jehož výsledky se zatím nikdo netroufá předjímat.

Foto: Reuters, archiv