Pro tuzemského pozorovatele politiky mají americké prezidentské primárky zvláštní kouzlo; jde o daleko zajímavější souboj než ve výsledných všeobecných volbách. Jen škoda, že letos nemá obhajující prezident vnitrostranického protikandidáta. Kde jsou ty časy, kdy prezidenti jako Ford, Carter, Reagan nebo Bush starší museli před obhajobou projít také primárkami?
Republikáni hledají kandidáta proti Obamovi docela svízelně a vypadá to, že nakonec to bude stejně marné. Umírněný republikán Mitt Romney stále potvrzuje pozici mírného favorita, ale ne a ne se stát jasným vítězem. Rick Santorum se taky celkem zvedá a nakonec možná skončí na jednom volebním lístku jako Romneyho viceprezident.
To veterán Newt Gingrich ztrácí po senzačním vítězství v Jižní Karolíně dech. Nečekaně silnou podporu měl zpočátku libertarián Ron Paul; ten by se oficiálním kandidátem mohl stát jen těžko, ale se slušnou popularitou u republikánských voličů si klidně může zopakovat nezávislou kandidaturu, kterou uskutečnil už roku 1988.
V Arizoně i Michiganu vyhrál v úterý Mitt Romney, druhou pozici drží Santorum. V Michiganu to bylo obzvlášť těsné a oba kandidáti si připíšou po 11 delegátech, v Arizoně bere vítěz vše a Romney tak získal dalších 29 hlasů. Celkem má 163, tedy téměř dvojnásobek Santorumových 83, a další soupeře nechává daleko za sebou.
Vítězství Romneyho by byla nuda, i když minulý týden nečekaně zabodoval s vynikajícím sloganem "Jestli vyhraje Obama, použije Írán jadernou bombu". To je, panečku, zajímavá nabídka voličům!
To už s ultrakonzervativním bývalým senátorem Santorumem by byla větší legrace. Sympatie liberálů všeho druhu má samozřejmě 77letý gynekolog Ron Paul; věk je ovšem jeho nejmenší handicap. Názory, vnímané často jako obskurní, mu nikdy vrata Bílého domu neotevřou a hlasy pro něj v případné nezávislé kandidatuře v konečném součtu nakonec pomohou Obamovi.
Nejzajímavějším koněm letošním primárek je Newt Gingrich, bývalý předseda Sněmovny reprezentantů a někdejší kongresman za Atlantu. Protřelý matador, který stojí už 13 let mimo volené funkce, je takovým Milošem Zemanem americké politické scény - a ta zoufalá snaha o comeback, stejně jako v případě Zemanově, nemůže nebýt nesympatická. Když se k tomu ještě přihodí stěžejní bod Gingrichova programu (kolonizace Měsíce), jeho bizarní jméno a účes, podpora hazardních magnátů a fakt, že pochází z Georgie, mohl by mít vyhráno. Jenže nemá.
Newt umí překvapit. Pro prvních dvou kolech primárek to vypadalo bledě, pak vyhrál Jižní Karolínu a ocitl se mezi favority. Od té doby zase ztrácí, v Michiganu skončil na posledním místě s pouhými šesti procenty hlasů a v Arizoně dosáhl třetího místa s 16 procenty. Žádná sláva, jenomže Jižan Gingrich věří, že se mu podaří příští týden dobýt domovskou Georgii (kde se bojuje o 76 delegátů) a další jižanský stát Tennessee, což by ho vrátilo zpátky do hry; superúterý je nejspíš jeho poslední šance.
Spekuluje se ovšem, že republikánské vedení Gingriche natolik nesnáší (další bod pro Newta), že kdyby začal vítězit, pošle do souboje ještě jednoho kandidáta. Ten už by ovšem nemohl vyhrát primárky a musel by být potvrzen přímo sjezdem, ať už by šlo o syna a bratra exprezidentů Jeba Bushe, guvernéra New Jersey Chrise Christieho, nebo guvernéra Indiany Mitche Danielse.
Druhou stranou téže mince jsou pak spekulace, že je Gingrich odhodlán rozjet samostatnou kandidaturu - tam platí totéž, co v případě Rona Paula. I když asi nakonec vyhraje nemastný neslaný Romney, republikánské primárky nám ještě pár pěkných chvil připraví. Přece jenom jde o největší zábavnou show letošní sezony.
