Úspěšný prezident
Morales znárodňuje, bojuje za koku i drží hladovku
20.01.2011 20:00
Jako chlapec pásl lamy a žvýkal z hladu pomerančové slupky. Dvacet let nato se stal Evo Morales šéfem odborářů a pěstitelů koky, s nimiž organizoval protivládní demonstrace. Před pěti lety, 22. ledna 2006, usedl jako první indián do křesla prezidenta Bolívie. V této funkci, do níž byl v roce 2009 zvolen znovu, dosáhl nebývalého růstu ekonomiky - zejména zvýšením veřejných výdajů.
Zlepšil životní úroveň nejchudších obyvatel, avšak znárodněním nejen energetického průmyslu vyhnal zahraniční investory.
V nejvyšším úřadě proslul excentrický Morales (51), který zpočátku i jako prezident (též na setkání se španělským králem) nosil nejčastěji černé džíny a svetr, rovněž řadou kuriózních kroků. Například v březnu 2009 na zasedání Komise OSN pro narkotika ve Vídni demonstrativně žvýkal lístek koky, jejíž pěstování celý život obhajuje jako součást bolivijské národní kultury: tato rostlina odpradávna pomáhá Bolivijcům zahánět únavu a hlad. V roce 2006 dokonce navrhoval rozdávat koku ve školách místo mléka, neboť má hodně vápníku a obsahuje i vitaminy a vlákninu.
Nicméně proti ilegálnímu pěstování koky a proti drogovým kartelům se jeho vláda snaží bojovat. Na rozdíl od předchozích prezidentů ovšem bez pomoci USA - koncem roku 2008 zrušil Morales v zemi operace amerického protidrogového úřadu, jehož členy obvinil ze zapojení do protivládních protestů v separatistických provinciích. Z téhož důvodu tehdy vypověděl ze země velvyslance USA. Následoval reciproční krok Washingtonu - a místa ambasadorů dosud nebyla obsazena.
Unikátní byla Moralesova akce z dubna 2009, kdy den držel hladovku, "aby bránil hlas lidu". Snažil se tak prosadit nový volební zákon, který schválili voliči s návrhem nové ústavy v lednu téhož roku v referendu. Nový zákon, jenž poté v parlamentu prošel, mimo jiné umožňuje zastávat dva prezidentské mandáty v řadě a zajišťuje více křesel v parlamentu pro domorodé obyvatele.
I díky tomu po volbách v prosinci 2009 ovládlo obě komory Národního kongresu Moralesovo Hnutí za socialismus (MAS). V prezidentském klání koncem roku 2009 zvítězil Morales s rekordními 64,2 procenta hlasů.
Největší krizi v úřadě prezidenta zažil Morales v roce 2008, kdy podle některých analytiků dokonce hrozil rozpad země. V prosinci 2007 totiž čtyři bohaté východní departementy (Santa Cruz, Beni, Pando a Tarija, v němž se nacházejí největší zásoby bolivijského zemního plynu) vyhlásily částečnou autonomii, později potvrzenou i v tamních referendech. Morales však jejich hlas neuznal, neboť ústava autonomii departementů nepřipouští. Nepokoje, jež si vyžádaly na 30 obětí, ukončila na podzim 2008 dohoda vlády s tamními prefekty.
Juan Evo Morales Ayma se narodil 26. října 1959 ve vesničce Isallavi v departementu Oruro, který patří k nejchudším oblastem Bolívie. V 80. letech se začal angažovat v odborech a v roce 1991 se stal předsedou odborů v Cochabambě, kam se jeho rodiče přestěhovali za lepším živobytím. Přízeň pěstitelů koky, v jejichž čele v Cochabambě stále stojí, ho vynesla v roce 1997 až do parlamentu, z něhož byl však v lednu 2002 vyloučen kvůli pořádání nepovolených demonstrací.
O prezidentský úřad se poprvé ucházel v červnu 2002, kdy v prvním kole získal jen o procento hlasů méně (20) než pozdější prezident Gonzalo Sánchez. Dva roky nato zvítězilo Moralesovo Hnutí za socialismus v místních volbách a v prosinci 2005 zvítězil Morales ve volbách prezidentských s téměř 54 procenty hlasů už v prvním kole (což se v zemi podařilo kandidátovi naposledy před více než 30 lety).
Hned po nástupu do úřadu splnil svůj slib a snížil plat sobě i ministrům o polovinu (sobě na 1900 dolarů měsíčně). Morales je svobodný a má dceru Evu Liz (16) a syna Álvara (17). Roli první dámy plní jeho starší sestra Esther.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.