Ve Spojených státech vyšly paměti exprezidenta Bushe s názvem Decision Points (Okamžiky rozhodování). Politik, který opouštěl Bílý dům s podporou jen 22 procent Američanů, jimi prolomil téměř dvouleté mlčení.
V knize se Bush, který si jako prezident zakládal na své schopnosti rozhodovat, vrací ke klíčovým okamžikům svého osmiletého pobytu v úřadu a zamýšlí se nad nimi. Exprezidentovy memoáry vychází v nákladu 1,5 milionu výtisků.
Bush v knize obhajuje rozhodnutí jít do války v Iráku nebo používat drsné vyšetřovací metody při výsleších osob podezřelých z terorismu. Když se americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) Bushe ptala, zda může Chálida šajcha Muhammada, který stál za útoky z 11. září 2001, podrobit mučení, tzv. waterboardingu, odpověděl: "Určitě!" Svého kroku prý nelituje.
Zároveň bývalý americký prezident vzpomíná na "mizerný pocit", když zjistil, že v Iráku nejsou žádné zbraně hromadného ničení. Za největší chybu irácké operace pak považuje příliš rychlé snížení počtu amerických jednotek v zemi, se kterým souhlasil v roce 2005.
Válka v Iráku i souhlas s mučením amerických zajatců ve válce proti terorismu patří k nejkontroverznějším rozhodnutím Bushovy kariéry, které přispěly k propadu obliby nejen jeho samotného, ale i Spojených států ve světě. O omluvě za válku Bush ovšem nepřemýšlí, protože svět je bez iráckého autokrata Saddáma Husajna určitě lepší, řekl v rozhovoru pro stanicvi NBC.
Bývalý prezident ve svých pamětech líčí i spory se svým viceprezidentem Dickem Cheneym. Při obhajobě úřadu v roce 2004 údajně přemýšlel, že bude kandidovat bez něj. Chtěl tak zamezit spekulacím, že Cheney je skutečným pánem Bílého domu. Nakonec se ale rozhodl kandidovat opět s ním.
S viceprezidentem se střetl kvůli tomu, že neudělil milost bývalému šéfovi Cheneyho kanceláře Lewisovi Libbymu, jehož soud odsoudil ke 30 měsícům vězení a pokutě za křivou výpověď pod přísahou a za maření vyšetřování.
Část rozhovoru věnoval také své víře a závislosti na alkoholu. Pít přestal v roce 1986. Stanici NBC v této souvislosti řekl, že dokonce ani v těch nejvíce stresových okamžicích svého prezidentství na skleničku nepomyslel.
Bushovy paměti již vzbudily rozporné reakce. Bývalý prezident totiž v knize označil za dno své kariéry okamžik, kdy jej kritizoval rapper Kanye West kvůli nepovedené reakci na hurikán Katrina v New Orleans, kde kvůli pomalému postupu federálních úřadů trpělo zejména černošské obyvatelstvo. "Georgi Bushovi jsou černoši jedno," řekl tehdy West.
Bush již za slova, že šlo jeho o nejhorší chvíli v úřadu, sklidil kritiku. Někteří komentátoři mu vytýkají, jak něco takového mohl říct, aniž zmínil teroristické útoky z 11. září 2001 či válku v Iráku, kterou bývalý prezident zahájil na základě chybných předpokladů o existenci zbraní hromadného ničení v zemi.
Jiní se ale snaží chápat, že prezidenta se Westova slova dotkla. Bush se podle nich vždy považoval za republikána se sociálním cítěním a výrok, který jej de facto označuje za rasistu, těžce nesl. "Měl jsem pocit, že co se týče vztahů mezi rasami a poskytování příležitostí lidem, mám čistý štít. Byl to nechutný okamžik," řekl exprezident v rozhovoru pro televizní stanici NBC.
Bush v pamětech vyjádřil lítost nad tím, že pomoc lidem zasaženým v roce 2005 Katrinou byla pomalá. Za chybu považuje také to, že se nechal při přeletu míst dotčených hurikánem vyfotit, jak si oblast prohlíží z okénka svého letadla. Podle něj tím vznikl dojem, že je vůči utrpení odtažitý. Katastrofa jej prý přitom hluboce zasáhla.
