Ekvádorské tragédie
Na ropovodu suší prádlo. Ale jinak jim přináší zkázu
19.02.2014 19:25
Jejich vesnici protíná ropovod vedoucí od čínských těžebních věží hlouběji v pralese. Když ropa v noci proudí potrubím, je příliš horké, než aby bylo možné se ho dotknout. Ráno však na něm podle domorodců výborně schne vyprané prádlo. Tím je seznam pozitiv těžby ropy v ekvádorském národní parku Yasuní u konce.
Teprve v 60. letech přišli mezi příslušníky kmene Huaorani (Waorani) misionáři a začali je "civilizovat" a obracet na křesťanskou víru. Dnes kolem jejich chatrčí ve vesnici Yawepare v prachu a hluku projíždějí cisterny a náklaďáky s dělníky.
"Tohle všechno bylo naše území," ukazuje kolem sebe Venancio Nihua, který se snaží uživit svou rodinu chovem kuřat. "Nechceme, aby ropné společnosti šly kamkoli dál."
Jeho přání se mu nesplní. Ekvádor se pro těžbu ve východní části národního parku Yasuní, který je biosférickou rezervací UNESCO a území kmene obklopuje, rozhodl loni. Stalo se tak poté, co prezident Raffael Correa neúspěšně vydíral mezinárodní společenství, aby mu poskytlo finanční kompenzaci a on v rezervaci těžit nemusel.
Jeho země získala jen zlomek z požadované částky 3,6 miliardy dolarů a do pralesů se zakously buldozery a motorové pily. V nalezištích pod parkem je podle odborníků zhruba 850 milionů barelů ropy a ty tam Ekvádor, jehož ropná produkce poslední dobou klesala, nechce nechat.
Vláda tvrdí, že těžba bude co možná nejohleduplnější a že peníze z prodeje ropy použije na potírání chudoby a zajištění vzdělání. Domorodcům prý zajistí ubytování a připojí je k elektrické síti. Jenže oni by radši chtěli klid.
Bezprecedentní zásah do místního životního prostředí působí problémy i mezi jednotlivými kmeny. Loni došlo k masakru mezi kmenem Huaorani a jejich vzdálenými příbuznými z kmene Taromenane, který ještě stále žije v hloubi pralesa bez kontaktu se světem.
Taromenaneové vyrazili do jedné z vesnic a zabili stařešinu a jednu z jeho žen. Huaoraniové vzali pušky a vyrazili se pomstít. Zabili asi dvacet lidí, což byla velká část kmene, který má podle odhadů 150 až 300 členů.
Kromě toho zajali dvě malé dívky. Když se o celé věci dozvěděla ekvádorská vláda, poslala do pralesa vojáky a helikoptéry. Výsledkem bylo sedm zadržených domorodců. Ti se bráni tím, že se chovali na základě tradičního pojetí spravedlnosti a ekvádorské zákony neznají.
Co ale bylo důvodem zabití stařešiny, které vraždění a zatýkání odstartovalo? Taromenaneové mu údajně vyčítali, že nedokázal zastavit těžaře, aby pronikli na jejich území. Chtěli také pušky výměnou za svá kopí.
Násilí však v oblasti v souvislosti s těžbou nevypuklo poprvé. Už v roce 1942 zabili Huaoraniové jedenáct těžařů firmy Shell, která zde prováděla průzkum. V sedmdesátých letech přišli misionáři (také zabiti) a spolu s nimi americké Texaco, v roce 2001 pohlcené Chevronem. To co těžaři v okolí Yasuní dělali, nelze nazvat jinak než zločinem.
Místní označují ropné znečištění v oblasti za "pralesní Černobyl". Podle organizace SOS Yasuní zde uniklo třicetkrát víc ropy než po havárii tankeru Exxon Valdez u Aljašky v roce 1989. Domorodé kmeny Chevron žalovaly a ekvádorský soud rozhodl, že má zaplatit 18 miliard dolarů jako odškodnění. To ale mocná korporace odmítla.
Zatímco dosud většina ekvádorské ropy putovala do USA, surovina získaná z nových polí v Yasuní bude patřit Číňanům a ti pak odměnou odepíší ekvádorský dluh.
Konzultant v energetice Augusto Tandaz tvrdí, že vláda musí své ropné zdroje rozšiřovat. Domorodcům prý patří jen země, na které žijí, nikoliv ropa, takže mají smůlu.
"Environmentalisti a antropologové chtějí udržet život těch kmenů v době kamenné, nechat je nahé v lese, jako na nějaké pohlednici. Je jasné, že potřebují naši pomoc. Chtějí nástroje. Vyžadují kontakt," řekl listu Washington Post.
Slibované domy staví vláda pomalu a někteří je vlastně ani nechtějí. Bojí se nemocí, toho, že nebudou moci používat vodu z řek a že zvířata, která loví, utečou hlouběji do pralesa.
Národní park Yasuní leží asi 350 kilometrů jihovýchodně od Quita a je unikátní šíří své biodiverzity. Rozkládá se na území o rozloze 9800 kilometrů čtverečních a nachází se v něm na dva tisíce druhů stromů a keřů, osm set druhů ptáků, obojživelníků a plazů a přes sto šedesát tisíc druhů hmyzu.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.