Domorodý americký kmen Navahů sužuje padesátiprocentní nezaměstnanost, chudoba a omezený přístup k základním civilizačním vymoženostem. Když měl vybrat nového prezidenta, od kterého si mnozí jeho členové slibovali větší úsilí v řešení těchto problémů, nastal ovšem problém. Důležitější se ukázala být otázka znalosti jejich jazyka.
Inaugurační slavnost, která se konala v arizonském Fort Defiance měla všechny potřebné náležitosti. Chybělo jediné - nový prezident. Nejpočetnější indiánská komunita ve Spojených státech má s jeho volbou potíž.
Poloautonomní oblast zvaná Navajo Nation, která se rozkládá na území Arizony, Nového Mexika a Utahu a v níž žije (oficiálně, nikoli fyzicky) na 300 tisíc lidí, podle některých komentátorů čelí největší politické výzvě současné generace.
Za vhodného lídra byl považován 43letý právník a někdejší mariňák Chris Deschene. Z volebního klání však byl nakonec diskvalifikován, protože neuměl navažsky.
Nepomohlo mu, že sliboval, že se vše do konce čtyřletého volebního období naučí. Jazyk, který byl za druhé světové války využit Američany k předávání tajných informací, je vnímán jako základní složka kultury kmene.
Proti vyloučení Descheneho se konaly protesty. V úřadě mezitím zůstal dosavadní prezident Ben Shelly, volba jeho nástupce se má znovu konat v létě. Ale ani na datu konání hlasování se Navahové nemohou shodnout.
Kmen se očividně dostal na křižovatku a jeho představitelé si musejí vybrat mezi lpěním na tradicích a eventuální modernizací.
