Policejní zásah
Nepokoje ve Spojených státech den po dni. Co odstartovala Floydova smrt?
02.06.2020 08:59
Již sedmým dnem pokračují nepokoje v USA kvůli násilné smrti šestačtyřicetiletého černocha George Floyda v americkém městě Minneapolis ve státě Minnesota. Které hlavní události jsou s nimi spojeny?
25. května - Floyd zemřel krátce poté, co se jej snažila zatknout policie na základě udání, že chtěl v samoobsluze zaplatit padělaným šekem. Podle policejní zprávy se černoch strážníkům vzpouzel a byl pod vlivem alkoholu či drog. Na videu zachyceném kolemjdoucím je vidět policista, který Floydovi klečí na krku, zatýkaný se přitom v tu chvíli už nesnaží bránit zatčení a opakovaně říká, že nemůže dýchat. Po chvíli ztratil vědomí a přivolaní záchranáři naložili jeho bezvládné tělo na nosítka. Podle policie zemřel o několik okamžiků později v blízké nemocnici.
27. května - Proti úmrtí Floyda protestovaly davy. Policie v Minneapolisu rozháněla slzným plynem stovky demonstrantů. Starosta Minneapolisu Jacob Frey se omluvil Floydově rodině i celé místní černošské komunitě, čtyři zasahující policisté kvůli incidentu přišli o práci. Americký prezident Donald Trump uvedl, že případ vyšetřuje ministerstvo spravedlnosti a Federální úřad pro vyšetřování (FBI).
28. května - Pokračovaly nepokoje, při nichž někteří lidé rabovali obchody a několik podniků lehlo popelem. Protesty zachvátily řadu amerických měst, v Minneapolisu demonstranti zapálili policejní stanici a policie při živém vstupu zatkla černošského zpravodaje CNN.
29. května - Protesty vypukly i ve městě Memphis či v Los Angeles, dále v Chicagu nebo v New Yorku, kde bylo zadrženo nejméně 70 lidí.
- Prezident Trump na protesty reagoval varováním na twitteru, že na rabování se odpovídá střelbou. Twitter mu tento příspěvek jako oslavu násilí skryl. Prezident se kvůli nečekané intenzitě protestů podle agentury AP asi na hodinu ukryl do nouzového bunkru v prezidentské rezidenci.
- Do ulic Minneapolisu byla povolána Národní garda. Jeden z nyní již bývalých zasahujících policistů byl zatčen a obviněn z vraždy.
30. května - Další demonstrace v řadě měst, v Minneapolisu nařízena plná mobilizace gardy. Jedna z nočních demonstrací se konala i před Bílým domem, prezident Trump pohrozil "zlými psy" a zbraněmi. Do ulic Minneapolisu a města Saint Paul bylo vysláno 1700 gardistů. Trump prohlásil, že státy a města musí tvrději zasáhnout, jinak se do věci vloží federální vláda včetně armády.
31. května - Pokračující nepokoje vedly k vyhlášení nočních zákazů vycházení ve 25 amerických městech, více než desítka států kvůli obnovení pořádku aktivovala své Národní gardy. Při demonstracích bylo zadrženo již přes 1400 lidí. Prezident Trump oznámil úmysl zařadit krajně levicové hnutí Antifa, kterému přičítá odpovědnost za násilnosti, na seznam teroristických organizací. Floydova smrt vyvolala vlnu protestů také v Kanadě, Británii, Itálii či Německu.
1. června - Prezident Trump opět vyzval guvernéry k tvrdšímu postupu a kritizoval je za to, že jejich dosavadní kroky jsou slabošské. Ve Washingtonu lidé založili několik požárů a vloupali se do přilehlých bank a klenotnictví. Protesty pokračovaly v zahraničí včetně Německa či Británie. Čína odsoudila Spojené státy za "chronický rasismus".
2. června - Soukromá pitva Floyda, kterou si objednala rodina nespokojená se soudním ohledáním, za příčinu smrti označila udušení následkem tlaku na záda a krk. Podle oficiálního ohledání ke smrti vedla kombinace policejního zákroku, zdravotních problémů a možných omamných látek v těle.
- Prezident Trump nařídil mobilizaci všech dostupných civilních i vojenských sil s cílem zastavit nepokoje. Protesty se konaly v 75 městech. Přes zákaz nočního vycházení, který platil ve 40 z nich, lidé zůstali v ulicích i v noci.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.