Názory, že americkou politickou satiru čeká po odchodu George W. Bushe z Bílého domu jen úpadek, byly značně přehnané. Nobelova cena za mír, na kterou byl Obama navržen několik týdnů po nástupu do úřadu, poskytla vynikající pointu vtipům o 44. prezidentovi.
V posledních deseti letech zažily satirické televizní pořady v USA boom. Už letos v lednu ale začali komici se slzou v oku vzpomínat na Bushe, který téměř každý den vypustil nějakou perlu, jako například „rozpodcenění sebevražedníci". Vtipy na něj mířené se jim prakticky psaly samy.
ČTĚTE TAKÉ: Obama zářil v parodickém videu jako ušatý superhrdina
Obama jejich ostrým jazykům dlouho odolával. Kombinace rétorického talentu a silného osobního příběhu mnoho podnětů nedávala. A o rasovém původu nového prezidenta zase nebylo možné drsně vtipkovat, i když někteří komici si z politické korektnosti mnoho nedělají.
Muž, kterého přirovnávali k Abrahamu Lincolnovi, ještě než zasedl do Oválné pracovny, ale musel nutně některé své příznivce zklamat, píše zpravodaj BBC Matt Frei. A právě propast mezi tím, čeho Obama dosáhl, a tím, co od něj lidé čekají, je ideálním materiálem pro komiky.
Obama se už ve svém prvním projevu jako vítěz prezidentských voleb snažil voličům říci, že jde o jejich vítězství a že se všichni musejí snažit. Ohromná globální popularita mu ale rozhodně nevadila. Který politik by něco namítal? Obliba však má i své nevýhody.
Satirici už dlouho poukazovali na to, že prezident, který slíbil změnu, toho zatím mnoho nedokázal. Každý vtip ale potřebuje pointu, a tou je nyní právě Obamova Nobelova cena míru.
Například Jon Stewart ve své Daily Show poukázal na to, že ve stejný den, kdy komise vyhlásila jméno laureáta nejznámější mírové ceny za uplynulý rok, NASA poslala bombu na Měsíc (pád satelitu). Šlo sice o vědecký experiment, který měl umožnit analýzu hornin, to ale komikovi nezabránilo říci, že, když už Obama dosáhl míru na Zemi, rozhodl se válčit ve vesmíru.
Prezidentovi bylo hned jasné, jakou zbraň dává cena do ruky satiře, a tak ze zprávy o udělení ceny na první pohled neměl zrovna radost. Hodně nyní záleží na tom, jaký projev přednese při předávání v norském Oslu.
Posměškům se ale nevyhne. Každý prezident USA má několik vlastností, ze kterých je možné si dělat legraci. U George W. Bushe to byly ideologií zamořené fráze a přeřeknutí, Bill Clinton měl zase problémy držet na uzdě své libido. Bush starší se zase projevoval jako aristokrat a měl problémy s nerozhodností.
Obamův předchůdce dokázal ale svých chyb dokonale využít. Během kampaně v roce 2004 ve svých projevech obrátil neobratné vyjadřování ve známku upřímnosti. Republikáni mu uvěřili a i mnozí nezávislí voliči se domnívali, že Bush je vlastně jedním z nich. Podařilo se tak zakrýt přehmaty i fakt, že Bush je synem jednoho z nejmocnějších amerických klanů.
Obama dokázal některé výpady svých příznivců a odpůrců obratně odrážet právě pomocí svého smyslu pro humor. Otázkou je, zda ho použije i vůči své vlastní popularitě.
Foto: ČTK/AP, Profimedia, Photobucket/Okieboy_1
