Ocenění
Nobelovu cenu míru získal prezident Kolumbie. Dohodl mír s FARC

Letošní Nobelovu cenu za mír získal kolumbijský prezident Juan Manuel Santos, který dojednal mírovou dohodu s levicovými povstalci z hnutí Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC). Dohoda oficiálně ukončila dvaapadesátiletou občanskou válku v zemi.

Norský Nobelův výbor uvedl, že ocenění Santosovi udělil "za jeho odhodlané úsilí dovést ke konci více než padesát let dlouhou občanskou válku, která si vyžádala životy nejméně 220 tisíc Kolumbijců a vyhnala z domovů téměř šest milionů lidí".

Podle Nobelova výboru by "ocenění mělo být rovněž vnímáno jako pocta kolumbijskému lidu, který navzdory obrovskému utrpení nevzdal naději na spravedlivý mír, a všem stranám, které přispěly k mírovému procesu". "Tato pocta je vzdávána v neposlední řadě také zástupcům nesčetných obětí občanské války," dodal Nobelův výbor.

Prezident Santos v reakci na ocenění prohlásil, že cena pomůže jeho zemi pokročit v mírovém procesu. "Byl dojatý, vděčný. Řekl, že (tato cena) má neocenitelný význam v podpoře mírového procesu v Kolumbii," řekl šéf norského Nobelova výboru Olav Njölstad po rozhovoru se Santosem.

Při ocenění Santose se Nobelův výbor odchýlil od tradice udělování ceny oběma stranám mírového procesu, jak tomu bylo v případě izraelsko-palestinské mírové dohody z roku 1994 a dohody v Severním Irsku v roce 1998.

Velitel povstalců FARC, který dohodu se Santosem podepsal, po vyhlášení laureáta na twitteru napsal: "Jediná cena, o kterou usilujeme, je mír se sociální spravedlností pro Kolumbii".

Signatáři letošní dohody, kolumbijský prezident Santos a vrchní velitel FARC Timoleón Jiménez zvaný Timošenko, patřili u analytiků i sázkových kanceláří mezi nejvíce favorizované kandidáty.

Jejich naděje na zisk ocenění ale podle řady expertů klesly poté, co obyvatelé Kolumbie o víkendu v referendu mírovou dohodu vlády s povstalci odmítli. Pro dohodu se v lidovém hlasování vyslovilo 49,8 procenta voličů, zatímco proti bylo 50,2 procenta. K urnám přišlo pouze 37 procent lidí. Obě strany následně daly najevo, že jsou připraveny jednat o nové podobě mírové smlouvy, další vývoj v Kolumbii je nicméně po referendu nejasný.

Nobelův výbor v minulosti již několikrát dal ocenění stranám v nedokončeném mírovém procesu, aby je podpořil. Na kolumbijském mírovém procesu se navíc Norsko samo podílelo; společně s Kubou patřilo k hlavním vyjednávačům.

K referendu Nobelův výbor uvedl, že nebylo hlasováním pro mír nebo proti míru. "Ti, kdo dohodu odmítli, neodmítli touhu po míru, ale konkrétní mírovou dohodu," konstatoval výbor. Podle něj výsledek referenda nemusí nutně znamenat, že mírový proces v Kolumbii je mrtvý.

Kritikům na dohodě nejvíce vadí to, že povstalci FARC podle ní uniknou trestu a již brzy se budou moci zapojit do politického života. Norský Nobelův výbor zdůraznil jako důležitou skutečnost, že prezident Santos nyní zve všechny strany, aby se zúčastnily širokého národního dialogu s cílem pokročit v mírovém procesu. K tomuto dialogu jsou zváni i ti, kteří s mírovou dohodou nesouhlasí.

Na Nobelovu cenu za mír byl letos nominován rekordní počet 370 kandidátů - 228 jednotlivců a 148 organizací. Kolumbijský prezident Santos se stal teprve druhým Kolumbijcem v historii, který získal některou z Nobelových cen. Tím druhým je spisovatel Gabriel García Márquez.

Loni Nobelovu cenu za mír překvapivě dostala čtveřice tuniských organizací, která přispěla k budování demokracie v Tunisku po roce 2011, kdy se v zemi uskutečnila první z revolucí "arabského jara".

Tento týden byli ohlášeni laureáti čtyř Nobelových cen, kromě ceny za mír také Nobelova cena za lékařství, za fyziku a za chemii. V pondělí je na řadě cena za ekonomii a ve čtvrtek za literaturu. Ocenění se budou předávat v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince.