Ve Spojených státech žije méně než pět procent světové populace. Ale žije v nich téměř čtvrtina všech vězňů na světě. Skutečnost, že USA mají nejvíce vězněných lidí na zeměkouli, je odrazem současného amerického přístupu k potírání kriminality. Lidé se v USA dostanou za mříže i za trestné činy, za které se v jiných zemích do vězení neposílá.
A hlavně odsouzení zde stráví ve vězení mnohem delší dobu než v jiných zemích, píše list The New York Times.
Podle informací Mezinárodního centra vězeňských studií na londýnské King´s College je v USA 2,3 milionu vězňů, což je víc než v kterékoliv jiné zemi. V Číně, která má čtyřikrát víc obyvatel, je pouze 1,6 milionu vězňů. (V to se ovšem nezapočítávají statisíce lidí, kteří sice nejsou ve vězení, ale odpykávají si trest jiným způsobem.)
Na druhé straně žebříčku stojí San Marino, které má z 218 zkoumaných zemí nejméně vězňů - pouze jednoho. (Česká republika je podle statistiky King´s College s 19.145 vězni na 57. místě a Slovensko, jenž má údajně 8390 vězněných, je na 93. místě - poznámka ČTK).
Spojené státy také drží prvenství v přepočtu vězňů na počet obyvatel. Na každých 100 tisíc Američanů totiž připadá 751 vězňů. Jediný stát z velkých, průmyslově rozvinutých zemí, který se v tomto směru USA přibližuje, je Rusko.
Tam připadá na každých 100 tisíc obyvatel 627 vězňů. V dalších rozvinutých státech je tento poměr mnohem nižší: v Británii je to 151, v Německu 88 a v Japonsku 63. (V ČR je to 186 vězňů na 100 tisíc obyvatel - pozn. ČTK). Medián, tedy středová hodnota po srovnání tohoto poměru v analyzovaných zemí, je 125 - tedy asi šestina americké hodnoty.
Američtí i zahraniční experti se snaží výjimečně vysoký počet vězňů v USA vysvětlit prostřednictvím různých faktorů: vyšší mírou kriminality, tvrdšími zákony, americkým temperamentem či rasovou problematikou.
Ať už je důvod jakýkoliv, rozdíl mezi americkým soudnictvím a justicí v jiných zemích je obrovský a stále narůstá.
Kdysi bývalo zvykem, že Evropané přijížděli do Spojených států studovat tamější vězeňský systém. A odjížděli se slovy ocenění. "V žádné jiné zemi není spravedlnost vykonávána s větší mírností než ve Spojených státech," napsal francouzský myslitel Alexis Tocqueville ve svém spisu Demokracie v Americe poté, co v roce 1831 navštívil americké káznice.
To už ale dnes neplatí. "Současná Amerika je vnímána s pocity zděšení," uvádí ve své knize americký právní expert z Yaleovy univerzity James Whitman. Také podle odborníka na kriminalistiku Michaela Tonryho jsou americké tresty v současnosti "mnohem ostřejší než v zemích, s nimiž by se USA daly za normálních okolností srovnávat".
S tím souhlasí i Vivien Sternová, která působí na mezinárodním centru vězeňských studií v Londýně. Podle ní dělá počet uvězněných z USA "nebezpečný stát, zemi, která se rozhodla nenásledovat ostatní, co se běžného západního přístupu týče".
Vysoký nárůst počtu vězněných je ale v USA relativně novým jevem. Mezi lety 1925 a 1975 zůstával počet vězňů v přepočtu na obyvatele poměrně stabilní - na 100 tisíc obyvatel připadlo zhruba 110 vězněných. Počet vězněných začal stoupat koncem 70. let minulého století, kdy se úřady rozhodly postupovat proti zločincům ostřeji.
Vysoký počet vězňů v amerických věznicích samozřejmě částečně vysvětluje právě relativně vysoká úroveň kriminality, již v USA z části způsobuje snadná dostupnost zbraní. Statistiky totiž ukazují, že přestože v poslední době v USA klesá počet vražd, stále je asi čtyřikrát vyšší než v mnoha evropských státech.
To ale nevysvětluje všechno. Jedním z nejvážnějších faktorů, který činí z USA "vězeňskou velmoc", je vysoká délka trestů odnětí svobody. Například americký lupič stráví podle odborníků ve vězení v průměru 16 měsíců, zatímco v Kanadě by strávil za mřížemi pět měsíců a v Británii sedm.
A do vězení se ve Spojených státech na rozdíl od jiných zemí dostanou i lidé, kteří se dopustili nenásilného a nepříliš závažného trestného činu. V zemi "neomezených možností" se do vězení lidé dostávají i za drobné finanční přestupky.
Výjimečně vysoký počet vězňů v USA může podle odborníků zčásti vysvětlit také snaha úřadů o potírání obchodu s drogami. V roce 1980 bylo kvůli trestným činům spojeným s drogami v amerických věznicích na 40 tisíc lidí, dneska už to je skoro 500 tisíc.
Další odborníci mají ještě jiné, poněkud paradoxní vysvětlení. Podle nich za to může fakt, že v USA funguje vysoce rozvinutá demokracie. Většinu státních soudců a žalobců zde totiž lidé na rozdíl od jiných zemí volí, což znamená, že představitelé justice se musí víc řídit míněním veřejnosti. A ta je obecně nakloněna přísnějším trestům.
Foto: Reuters a Profimedia
