Žádní vojáci USA
Obama chce alibi od Kongresu. Jeho verdikt je však otevřený

Nejistý osud podle dnešních analýz amerického tisku očekává návrh rezoluce schvalující vojenský zásah v Sýrii, který prezident Barack Obama minulý víkend poslal do Kongresu. O dvoustránkovém dokumentu mají po návratu z prázdnin hlasovat členové obou komor amerického parlamentu. První zasedání Kongresu po letní přestávce začne v pondělí 9. září.

Podle amerických komentátorů je jen malá šance, že rezoluce projde oběma parlamentními komorami ve stejném znění. Zatímco Sněmovnu reprezentantů kontrolují republikáni, v Senátu mají většinu demokraté. Výsledek hlasování není pro Bílý dům závazný, protože souhlas poslanců k rozhodnutí o útoku prezident podle americké ústavy nepotřebuje.

Politická váha případného kongresového veta je však nepochybně značná.

Zvlášť těžkým dilematem podle listu The Washington Post procházejí republikáni - buď se proti zásahu v Sýrii postaví a zpochybní důvěryhodnost USA jako dominantní světové síly, nebo ho naopak podpoří a zajistí demokratickému prezidentovi důležité politické body.

Zatímco v Senátu zřejmě rezoluce projde, ve Sněmovně reprezentantů se podle amerických médií může dostat do problémů.

Navrhovaný text, který vzešel z Bílého domu, ovšem kritizují i sami demokraté. Rozsah vojenských operací proti Sýrii, který Obama navrhuje, je údajně příliš široký. Poslanci mají v úmyslu poměrně výrazně do návrhu rezoluce zasáhnout. Dokument má prý především obsahovat výslovné ujištění, že na horké syrské půdě nebude bojovat žádný americký voják.

Obama je údajně ochoten text rezoluce upravit s ohledem na mínění poslanců. Bílý dům chce navíc zásah podpořit několika pádnými argumenty. Pokud by se již předem deklarovaného útoku USA zřekly, výrazně by to zpochybnilo jejich mezinárodní prestiž, zejména v otázce íránského jaderného programu.

Americká nečinnost by kromě toho otevřela volné pole pro radikální Hizballáh a íránské extremisty jako hlavní spojence režimu Bašára Asada.

Syrští sousedé, zejména spojenci a partneři USA Izrael, Jordánsko a Turecko, by se navíc mohli cítit zrazeni a vystaveni neúměrnému riziku bez naděje na americkou podporu. Nevysloveným argumentem je fakt, že pověst prezidenta USA by v celosvětovém měřítku utrpěla těžké šrámy.

Podle amerického ministra zahraničí Johna Kerryho dospěl syrský vývoj do "mnichovské situace". Šéf americké diplomacie to v pondělí řekl váhajícím poslancům Demokratické strany.

Případnou nečinnost USA tak přirovnal k politice ústupků západních mocností před Adolfem Hitlerem, jíž v roce 1938 padlo za oběť československé pohraničí.

Prezident Obama dnes večer místního času (v noci SELČ) odlétá na státní návštěvu Švédska, na niž navazuje cesta do Petrohradu na summit států skupiny G20.

Ještě před odletem do Stockholmu bude prezident v Bílém domě o situaci v Sýrii jednat s vůdci klíčových výborů Kongresu.

Ve 20.30 SELČ začne důležité veřejné zasedání zahraničního výboru Senátu, jehož osmnáct členů bude o potřebě vojenského úderu proti Sýrii přesvědčovat ministr Kerry, ministr obrany Chuck Hagel a šéf sboru náčelníků štábů Martin Dempsey.