Americký historik
"Obama je skvělý prezident, Trump jde proti všem"
15.06.2016 20:01 Rozhovor
Lidé ve Spojených státech se ohlížejí po alternativách. V příštích volbách se můžeme dočkat třetí politické strany, říká americký historik Terry Andreson. Republikáni se podle něho vracejí do dob segregace a rasismu, naopak Obama je prý nejlepší prezident, jakého zažil.
Anketa:
Pro koho byste hlasovali, kdybyste mohli volit nového prezidenta USA?
-
Pro Hillary Clintonovou. 29 %
-
Pro Donalda Trumpa. 51 %
-
Pro někoho jiného. 21 %
Jeden semestr jste v Česku učil moderní americké dějiny, nyní se vracíte domů. Změnila se Amerika za ten půlrok, kdy jste byl pryč?
Ano, hlavně Republikánská strana s nominací Donalda Trumpa. Hlavní problém je, že Trump se profiluje jako "nepolitik" a sbírá hlasy nespokojených voličů. V nominaci se mu podařilo zvítězit, protože se zmocnil republikánské voličské základny, nestojí za ním ale paradoxně republikánské vedení. Například rodina klanu Bushových již dříve prohlásila, že Donalda Trumpa podporovat nebude. Stejně tak i další republikánští lídři se nechali slyšet, že sice nebudou hlasovat pro Hillary, svůj hlas ale nehodí ani Trumpovi. Myslím, že pro něho bude velice složité v takové situaci zvítězit. S odklonem významných republikánů ztratil i zdroje peněz, sponzorů a mecenášů. Stojí proti němu dokonce i konzervativní média jako je Wall Street Journal nebo Houston Chronicle, a to ani nemluvím o demokratických New York Times. Bude to pro něho hodně složitá bitva. Jde proti všemu, co jsme se v Americe snažili vybudovat od konce druhé světové války.
Jenže Donald Trump se během jednoho roku proměnil z vysmívaného outsidera v hlavního kandidáta Republikánské strany, tedy v součást politického mainstreamu. Co tento posun vypovídá o republikánech a o Spojených státech?
Ukazuje se, že republikáni mají velký problém. V roce 2012, když podruhé za sebou prohráli volby proti Baracku Obamovi, si dali vyhotovit studii. Její závěry byly jednoznačné - je nutné oslovit ženy, je nutné oslovit minority. Ten, kdo získá jejich hlasy, totiž ve volbách zvítězí. Donald Trump dělá pravý opak. O Mexičanech mluví jako o násilnících, dealerech, děvkách. Jde přitom o největší menšinu ve Spojených státech, od roku 2000 jich je dokonce více než Afroameričanů. Jde tedy o hodně důležitou voličskou skupinu, kterou republikáni dlouhodobě ztrácejí. Přes sedmdesát procent Latinoameričanů v USA volilo Baracka Obamu a očekávám, že letos jich bude demokratického kandidáta volit přes osmdesát procent.
Jak je možné, že se Republikánská strana takto změnila?
Republikáni se mění v národoveckou a v jistém ohledu rasistickou stranu. Dříve byli stranou vzdělaných lidí - lékařů, právníků, manažerů. Dělníci naopak volili demokraty. Dnes je tomu přesně naopak. Mnoho tradičních pravicových voličů je z toho naprosto v šoku a nevědí, co si s tím mají počít. Jsem demokrat, takže bych z toho měl mít radost, ale radost nemám.
Koho tedy mají umírnění pravicoví Američané volit?
Pravděpodobně bychom se už v příštích volbách mohli dočkat třetí politické strany. Republikáni totiž nejen že prohrají prezidentské volby, pravděpodobně ztratí i většinu v Senátu. A budou jen nevěřícně kroutit hlavou. Jako historik vím, že v politických stranách se takové posuny dějí a strany se významně mění. Zde je ale řada republikánů, kteří Trumpa nechtějí a jsou vývojem zděšeni. Ti by mohli chtít jinou variantu.
Koho oslovuje Trumpovo heslo "Udělejme Ameriku zase skvělou"?
Jsem historik, dovolte mi tedy menší exkurs do minulosti. Všechno začalo v roce 1964, když prezident Lyndon Johnson, jižanský demokrat, podepsal zákon o občanských svobodách. Republikáni se od té doby začali záměrně demokratům přibližovat, což vyvrcholilo zvolením Ronalda Reagana v roce 1980. Jenže tímto odklonem si odcizili část bílých republikánů, kterým se nelíbilo rozšiřování svobod pro Afroameričany a pro minority. A právě ty nyní oslovuje Donald Trump. Když říká: "Udělejme Ameriku zase skvělou", pro mnoho lidí to prostě znamená: "Udělejme Ameriku zase bílou". Sympatizují s ním i lidé, kteří jdou proti establishmentu, cítí se ohroženi a věří, že je Trump ochrání. Například svým plánem postavit podél hranic s Mexikem zeď. Mnohým z jeho voličů se nepodařilo prosadit, což přičítají tomu, že se řada firem přesunula do Mexika nebo do Číny. A tito lidé chtějí slyšet, že jim někdo práci vrátí.
Ekonomika Spojených států se ale z finanční a hospodářské krize vymanila dříve než Evropa, má rekordně nízkou nezaměstnanost okolo pěti procent. Odkud se tedy bere nejistota?
Mnoho pracovních míst je popravdě dnes dost mizerných za 12 dolarů na hodinu. Jenže řadě lidí nedochází, že proto, aby dostali dobrou práci, musejí také něco udělat - například studovat, absolvovat rekvalifikační kurs nebo za prací cestovat. Jsem původně z Minnesoty a také jsem si nemyslel, že dvacet pět let strávím v Texasu.
Překvapivý úspěch má v boji o prezidentskou nominaci u demokratů Bernie Sanders, který je na americké poměry naopak radikální levičák. Znamená to, že američtí voliči chtějí prostě radikální řešení, ať jsou zleva, nebo zprava?
Myslím, že američtí voliči se začínají poohlížet po alternativách. Sandersovi se podařilo posunout demokratickou stranu ještě více doleva. A já musím přiznat, že s ním skoro ve všem souhlasím, kromě bezplatného vysokého školství. Upřel pozornost na důležitá témata, která teď díky němu nebude snadné ignorovat.
Ztrácejí Američané důvěru v systém, když podporují radikální kandidáty?
Američané pořád dokola ztrácejí a znovu nalézají víru v systém. Obama také říkal neustále slovo "naděje" a mnoho lidí na to slyšelo. Čtyři roky poté už si na toto heslo nikdo ani nevzpomněl. Prezident nemůže splnit vše, co slíbil, protože své kroky může prosazovat pouze s Kongresem, a to se málokdy podaří. Američané zkrátka vkládají do voleb příliš mnoho nadějí. Během jednoho roku přijde rozčarování a lidé zase začnou myslet na to, kde si koupí nové auto nebo kde sbalí děvče.
Donald Trump chce rozvolnit vztahy s NATO a navrhuje stáhnout americká vojska z řady zahraničních misí. Jaký by to mělo dopad na střední Evropu, kde mnoho lidí v americkém vojsku spatřuje základní ochranu před putinovským Ruskem?
Stáhnout americká vojska by mohlo mít pro střední Evropu katastrofální následky. Je příznačné, že Putin Donalda Trumpa podporuje, podporu má i od severokorejského vůdce Kim Čong-una. Z toho je celkem jasné, komu jeho politika hraje do karet.
Barack Obama v předvolební kampani v roce 2008 sliboval, že spojí rozdělenou společnost, rozhádanou kvůli válce v Iráku. Dnes je společnost opět velice polarizovaná. Selhal podle vás ve svém základním předsevzetí?
Opravdu se snažil. Amerika je dnes ale velice rozdělená, obě strany se od sebe vzdálily. Nicméně Amerika je národ imigrantů, různých etnik, různých pohledů na svět. Obama má teď kupodivu podporu 51-55 procent amerických občanů, což je velice slušné číslo.
Myslíte, že Obamových osm let bylo pro Spojené Státy úspěšné období?
Myslím si, že to byl nejlepší prezident, jakého jsem zažil. V historickém hodnocení amerických prezidentů se může dostat blízko k první desítce. Už během prvních dvou let stihl prosadit reformy podobného významu jako například prezident Lyndon Johnson, který měl za sebou demokratickou většinu v Kongresu, takže svou verzi zdravotní reformy (Mediacare a Medicaid z roku 1965, pozn. red.) tehdy mohl schválit poměrně snadno. Obamovi se zákon o dostupné zdravotní péči neboli Obamacare podařilo prosadit naopak navzdory neuvěřitelně urputné republikánské opozici. A povedlo se mu snížit počet nepojištěných Američanů na osm procent, což je nejnižší číslo v našich dějinách. Znamená to, že téměř všichni nad dvacet šest let budou mít pojištění, i když třeba ne vždy kvalitní. Sám bych preferoval veřejné zdravotnictví, jako je v Evropě nebo v Kanadě, to je zde ale nemožné, protože Amerika zkrátka není sociální stát.
V zahraniční politice kritici Obamovi vytýkají neschopnost řešit krize na Blízkém východě. Zde nevidíte problém?
Barackovi Obamovi se přece podařilo dosáhnout přelomové dohody s Íránem, i když byli mnozí proti, hlavně Benjamin Netanjahu. Nyní tak máme jistou pojistku proti válce s Iránem a to je důležité. Obama stejně tak změnil kormidlo zahraniční politiky ve vztahu ke Kubě. Naše vztahy s Kubou už opravdu začínaly zahnívat. Evropané tam jezdí jak diví a my budeme jediná země, která drží embargo? To je přece absurdní. Nešlo už nadále nechat řídit americkou politiku malou skupinou radikálních Kubánců z Malé Havany v Miami.
Jaké dáváte šance, že Kongres schválí Obamův návrh zavřít věznici Guantánamo?
Slíbil, že Guantánamo zavře, zatím se tak nestalo. V zajetí je tam asi 72 vězňů, převážně z Jemenu, které nikdo nechce, a nepodařilo se je tedy umístit do jiných zařízení. Z nich je obviněno, pokud vím, zhruba šest lidí. Myslím si ale, že věznice v blízké době nebude zavřena, protože republikáni budou proti. Nebudou chtít uvolnit peníze pro vybudování jiného vězení s nejvyšší ostrahou, kam by zbylé vězně přesunuli. Takto ztroskotal už plán na vybudování věznice v Illinois, i když by mnoha místním dal práci. Proto Guantánamo zatím vydrží.
Hledíte na budoucnost Ameriky s nadějí, anebo se strachem?
Bojím se skutečně jen Donalda Trumpa a toho, že by mohl být zvolen. Pak bude daleko vyšší šance, že se vrhneme do další války. Několik generálů se již nechalo slyšet, že pokud bude Trump zvolen za prezidenta USA a jeho příkazy budou odporovat ústavě, nebudou jej poslouchat. Dala by se tedy čekat z historického hlediska velice zajímavá ústavní krize.
Terry Anderson (69) Je profesorem moderní americké historie na Texaské univerzitě A&M. Specializuje se na šedesátá léta a americké dějiny dvacátého století. V letním semestru působil jako stipendista Fulbrightovy nadace na Univerzitě Palackého v Olomouci. V minulosti přednášel také na univerzitách v Číně a Japonsku. Američané pořád dokola ztrácejí a znovu nalézají víru v systém. |
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.