Obama jmenoval velvyslance v Česku. Bude jím Eisen

Do Prahy po zhruba dvouletém čekání přijede nový velvyslanec Spojených států. Americký prezident Barack Obama ve středu využil své pravomoci a bez souhlasu Senátu přímo jmenoval velvyslancem v České republice Normana Eisena. Využil tak situace, kdy Kongres v původním složení končí a nový zasedne na začátku ledna.

Platnost takového jmenování je však omezená, v tomto případě pravděpodobně na jeden rok. Eisen se na místo dlouho připravoval, a do Prahy by tak podle některých zdrojů z diplomatických kruhů mohl přijet v dohledné době. Dosavadní Obamův poradce má kořeny v bývalém Československu. Pocházela odsud jeho matka, otec se narodil v Polsku. Oba rodiče přežili holocaust.

Obama kromě Eisena tímto způsobem, kdy obešel Senát, jmenoval i americké velvyslance v Ázerbájdžánu, Turecku a Sýrii. Senát jejich nominace nestihl projednat do konce funkčního období současného Kongresu, a proto je prezidentovi vrátil.

Americký prezident mohl nominace podat znovu nebo se mohl rozhodnout pro jiné kandidáty. Další možností je pak jmenovat velvyslance, ale i další činitele neprojednané Senátem - třeba soudce - přímo bez souhlasu senátorů. Vždy ale jde o jmenování na omezenou dobu. Senát samozřejmě během této lhůty může kandidáta schválit a jeho působení ve funkci prodloužit.

Poradce pro etiku

Eisen pracoval jako Obamův poradce pro etiku a původně se mělo za to, že jej senátoři hladce schválí. Jeho kandidatura se ale v Senátu zadrhla kvůli podezření, že se nezachoval příliš eticky při předloňském odvolání vysoce postaveného úředníka, který kritizoval spolupracovníky prezidenta. Šlo o generálního inspektora Společnosti pro národní a komunitní služby Geralda Walpina. Obama jej odvolal v červnu 2009.

Eisen pak odvolání vysvětloval v Senátu a již tehdy ho za jeho roli v případu kritizoval republikánský senátor Charles Grassley. Když pak Obama navrhl Eisena na místo velvyslance v Praze, Grassley nominaci v září zablokoval. Českému rozhlasu později řekl, že svůj postoj nehodlá měnit. Obama tak nakonec Eisena jmenoval bez souhlasu Senátu.
Místo velvyslance v Praze je volné od loňského 20. ledna, dosud nejdéle. Republikán Richard Graber odjel poté, co se ve Spojených státech vyměnila administrativa. Nyní je nejvýše postaveným diplomatem na americké ambasádě v Praze chargé d'affaires Joe Pennington.

Kritika velvyslance v Sýrii

Sýrie, Turecko i Ázerbájdžán jsou pro USA významné státy. Obama na velvyslanecké posty v nich jmenoval kariérní diplomaty, s jejichž schvalováním v Senátu neměly být potíže. Post v Damašku nebyl kvůli vlivu Sýrie na sousední Libanon obsazen víc než čtyři roky.

Únorovou nominaci Petera Forda pak zkomplikovalo obvinění z toho, že Sýrie dodává libanonskému Hizballáhu rakety Scud. Republikáni pak v Kongresu blokovali Fordovo jmenování námitkou, že je to ustupování nepřijatelné politice Sýrie v nevhodnou dobu. Washington však trvá na tom, že obnovení vztahů se Sýrií je nejlepší cesta, jak zvládnout extremistické skupiny a jak si zajistit účast Damašku na mírovém procesu na Blízkém východě.

Budoucí šéfka zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů Ileana Rosová-Lehtinenová k Fordově nominaci vydala toto prohlášení: "Jsem hluboce zklamaná, že se prezident Obama rozhodl tak zásadně ustoupit syrskému režimu. Říká mu tím, že může pokračovat ve své nebezpečné politice a že se ze strany USA nemusí bát důsledků."

Velvyslancem v Ázerbájdžánu se stane Matthew Bryza, do Turecka je vysílán Francis Ricciardone, který byl v minulosti zástupcem velvyslance v Kábulu. Republikánský senátor Sam Brownback v srpnu jeho jmenování do Ankary zablokoval námitkou, že to nebude dostatečně silná osobnost na to, aby zabránila Turecku dále posilovat vztahy s Íránem a distancovat se od někdejšího spojence, Izraele. Obojí je v rozporu s americkými zájmy v regionu. Velvyslanecký post v Ankaře byl volný od července.