Obama v noci na úterý vysvětlí Američanům, proč se podílejí na zásahu v Libyi. Prezident čelí kritice republikánů i demokratů za to, že před operací nepožádal o souhlas Kongres a nestanovil její jasné cíle.
Obama na rostoucí kritiku hodlá reagovat televizním projevem, který přednese na washingtonské Národní obranné univerzitě. Již o víkendu naznačil, že hlavním motivem pro jeho rozhodnutí byla snaha zabránit krveprolití. "Pokud někdo jako Kaddáfí hrozí krveprolitím, které může destabilizovat celý region, pak je v našem zájmu jednat," řekl v sobotním rozhlasovém projevu.
Prezident se přitom poučil od svých předchůdců. V jednom případě od Billa Clintona, který dodnes lituje, že v roce 1994 nezabránil genocidě ve Rwandě. Ve druhém případě pak od George Bushe, který v roce 2003 zahájil invazi do Iráku bez širšího konsenzu mezinárodního společenství. Současný zásah v Libyi oproti tomu podporuje OSN, Liga arabských států i NATO.
Obamovo rozhodnutí podílet se na intervenci v Libyi zatím podporuje zhruba polovina Američanů. Podle deníku The New York Times je to zhruba stejně jako v případě náletů NATO kvůli situaci v Kosovu v roce 1999, jež tehdy prezident Clinton rovněž odůvodnil humanitárními ohledy.
Někteří odborníci varují, že pokud krize v Libyi nedospěje k rychlému řešení, mohla by pro šéfa Bílého domu skončit politickou katastrofou.
