Obama mírní postoj k válce v Iráku

Demokratický kandidát na amerického prezidenta Barack Obama vyvolal ve čtvrtek kontroverzi, když naznačil, že by mohl ustoupit od svého slibu stáhnout během šestnácti měsíců americké jednotky z Iráku.

Nejprve prohlásil, že by mohl ještě "upřesnit" svou pozici k iráckému problému, ale po kritice republikánů na narychlo svolané tiskové konferenci ujišťoval, že na jeho postoji k irácké válce se nic nezměnilo.

Obama ve Fargu ve státě Severní Dakota novinářům nejprve řekl, že by jeho iráckou politiku mohla ovlivnit plánovaná letní návštěva Iráku a že chce zajistit, aby stahování jednotek bylo bezpečné a spořádané. "Vždy jsem tvrdil, že tempo stahování bude určováno bezpečností našich vojáků a potřebou udržovat stabilitu," řekl. "Až budu mít možnost setkat se s veliteli, jsem si jist, že budu mít dost informací a budu nadále upřesňovat svou politiku."

Jeho výroky ihned vyvolaly kritickou reakci republikánů. "Zdá se, že není jediné téma, v němž by Barack Obama nebyl ochoten otočit, aby získal politické výhody," prohlásil mluvčí Republikánské strany Alex Conant. Stejně tak tým Obamova oponenta Johna McCaina ihned zaplavil novináře e-maily, podle nichž je Obama připraven změnit postoj k Iráku.

Obama tak ještě ve Fargu narychlo svolal další tiskovou konferenci. "Řeknu to co nejjasněji. Hodlám tuto válku ukončit. První den v úřadu svolám sbor náčelníků štábů a zadám jim úkol, aby tuto válku skončili," prohlásil. Ale "byl bych špatný vrchní velitel, kdybych nebral v úvahu situaci v terénu", dodal.

Obama jako jediný z amerických prezidentských kandidátů byl proti irácké válce od samého počátku. Jeho jasný odpor k válce byl jedním z klíčových důvodů jeho vítězství v demokratických primárkách.

Naopak McCain byl od počátku důrazným zastáncem války a dosud tvrdí, že Spojené státy mohou z Iráku odejít, až bude v zemi zajištěna stabilita. Obama jeho postoj kritizoval s tím, že je jen pokračováním politiky nynějšího prezidenta George Bushe a v kampani slíbil, že začne odvolávat vojáky ihned po svém případném nástupu do Bílého domu tempem jedna až dvě brigády za měsíc, aby mohlo být stahování skončeno do šestnácti měsíců.

Prezidentští kandidáti v USA během primárek zastávají radikálnější názory, aby získali voliče své strany. Po získání stranické nominace se obvykle posunují ke středu, aby oslovili i méně vyhraněné a nezávislé voliče. Také Obamova cesta do Severní Dakoty, která je tradiční baštou republikánů, byla součástí této strategie.

Obama v rámci tohoto posunu také v posledních týdnech podpořil kongresový kompromis umožňující odposlouchávání bez soudního příkazu, kritizoval rozhodnutí nejvyššího soudu zakazující trest smrti za znásilnění dětí a naopak ocenil nejvyšší soud za to, že zrušil zákaz držení zbraní v hlavním městě Washingtonu.

Nicméně nepopulární válka v Iráku bude zřejmě hlavním zahraničněpolitickým tématem před listopadovými volbami a Obama při druhé tiskové konferenci zdůrazňoval, že se "nevykrucuje" a nehledá v otázce Iráku "manévrovací prostor".

Foto: Reuters, AP