Obama nominoval Hillary na ministryni zahraničí. Riskuje?
01.12.2008 16:37
Hillary Clintonová jako ministryně zahraničí USA? Už je to tak. Nově zvolený americký prezident Barack Obama před pár okamžiky bývalou první dámu skutečně nominoval na tento důležitý post. Nechal se přitom inspirovat myšlenkou svého vzoru Abrahama Lincolna a chystá se vytvořit ve své vládě "tým rivalů". Jmenováním své někdejší soupeřky z primárek a bývalé první dámy do funkce ministryně zahraničí ale možná poněkud hazarduje.
Podle Obamových poradců obdivuje nastupující hlava Spojených států pracovní morálku newyorské senátorky. Rovněž věří, že popularita někdejší americké první dámy pomůže jeho snahám zlepšit obraz USA ve světě.
Obama navíc zastává strategii sjednocení silných osobnosti s cílem umožnit konstruktivní debatu a zdravé rozhodování, po vzoru taktiky popsané v knize Team of Rivals (Tým rivalů) historičky Doris Kearnsové Goodwinové, pojednávající o Lincolnovi.
Obama si ale možná říká o problémy při spojení s ženou, kterou jen těsně porazil v nominaci na demokratického prezidentského kandidáta, soudí někteří analytikové. Připomínají přitom, že Clintonová má ve straně vlastní mocenskou základnu a možná se plně nevzdala prezidentských ambicí.
"Je to někdo, kdo se téměř stal prezidentem," konstatuje expert amerického Střediska pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) Reginald Dale. "Je uznávanou politickou vůdkyní a pravděpodobně má pořád pocit, že by měla být prezidentkou. Nepochybně se nebude zdráhat prosazovat své vlastní politické koncepce," dodává.
Úzký vtah mezi někdejším šéfem americké diplomacie Jamesem Bakerem a bývalým prezidentem Georgem Bushem seniorem uvádějí mnozí odborníci jako model dobře fungujícího zahraničněpolitického týmu. A podotýkají, že současný prezident George Bush junior měl se svým prvním ministrem zahraničí Colinem Powellem vztah podstatně chladnější.
To podlomilo Powellův vliv v zahraničí a naklonilo mocenskou rovnováhu v Bílém domě na stranu Bushova nesmlouvavého viceprezidenta Dicka Cheneyho. "Když zahraniční vůdci mluvili s Bakerem, věděli, že mluví s prezidentem Bushem, a věděli, že prezident Bush ubrání Bakera na domácí scéně i před pletichami cizích vlád," napsal publicista Thomas Friedman v listu The New York Times.
Clintonová se možná nakonec postavila za Obamu a důrazně prosazovala jeho volbu, ale nikdy si nebyli blízcí, což by mohlo u zahraničních vůdců vyvolat pochybnosti, zda skutečně mluví za něj, uvedl Friedman.
Clintonová navíc není jedinou silnou osobností v zahraničněpolitickém a bezpečnostním týmu, které má Obama dnes představit. Očekává se, že bezpečnostním poradcem v Bílém domě bude jmenován generál amerického námořnictva ve výslužbě James Jones, který v minulosti působil také jako vrchní velitel NATO.
Post ministra obrany si podle všeho zachová Robert Gates, který zastával své nejvyšší funkce za vlády republikánských prezidentů. Dalším významným představitelem zahraniční politiky USA bude nastupující viceprezident Joe Biden, předseda zahraničního výboru Senátu.
V politických názorech si ale Obama a Clintonová až tak vzdáleni nejsou. V průběhu primárek Obama kritizoval svoji soupeřku, že svým hlasováním v Senátu podpořila válku v Iráku. Jako mnozí další demokraté, kteří iráckou kampaň zpočátku podporovali, se však i Clintonová rychle stala její otevřenou kritičkou a nyní souhlasí s Obamou v nutnosti postupného stažení amerických vojáků z Iráku.
Clintonová zase označila za "naivní" Obamovu výzvu k zahájení přímých jednání na nejvyšší úrovni s odvěkými nepřáteli Spojených států, jako jsou Írán či Severní Korea. Ohledně Íránu se dokonce v minulosti vyjádřila, že by ho "vymazala z mapy", kdyby napadl Izrael.
Někdejší první dáma USA taktéž upozorňovala, že Obama není připraven stát se vrchním velitelem amerických ozbrojených sil, pro což použila spot znázorňující krizovou pohotovost v Bílém domě ve tři hodiny ráno.
V obecné rovině nicméně Clintonová podporuje Obamu v názoru, že je zapotřebí klást větší důraz na angažovanost americké zahraniční politiky.
Soudě podle toho, jak vedli Obama a Clintonová své kampaně, mají oba politici přinejmenším rozdílný styl řízení. Zatímco Clintonová je neklidná a bojovná, Obama se vyznačuje přísnou disciplínou pod heslem "Žádné drama - Obama".
Jejich spolupráce by mohla váznout. David Rothkopf, autor knihy Running the World (Řízení světa) o americké Radě národní bezpečnosti (nejvyšší orgán USA pro rozhodování o vojenských a politických otázkách), se domnívá, že pro úspěch Obamova zahraničněpolitického týmu by mohl být klíčovou osobou již zmíněný vojenský velitel James Jones. Jones má zkušenosti s vedením velké organizace, a mohl by tak posloužit jako dobrý prostředník, říká Rothkopf.
Nakonec ale stejně bude na příštím prezidentovi, aby stanovil jasnou politickou vizi a dokázal se prosadit, až se silné osobnosti střetnou, dodává Rothkopf.
Foto: Reuters, AP
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.