Prezident Spojených států Barack Obama v projevu z Oválné pracovny Bílého domu po více než sedmi letech od americké invaze oznámil konec bojových operací v Iráku. Dodal nicméně, že to nepochybně neznamená konec násilností v zemi. USA ze země stáhly bojové jednotky, ale nadále zde ponechávají zhruba 50 tisíc vojáků podpůrných sil.
"Operace Irácká svoboda skončila a Iráčané nyní mají hlavní zodpovědnost za bezpečnost své země," uvedl prezident v osmnáctiminutové řeči. Obama podle očekávání v projevu nemluvil o válečném úspěchu v Iráku, který jeho předchůdce George Bush kontroverzně vyhlásil již před sedmi lety, a mluvil spíše o tom, co je v zemi třeba ještě učinit.
Situace v Iráku přitom stále zůstává nejistá. Stahování amerických vojáků doprovází nárůst násilí v zemi a panují obavy z toho, že bezpečnostní podmínky v ní se budou dále zhoršovat. Irácké strany se také od březnových voleb stále ještě nedokázaly shodnout na nové vládě. Obama dnes proto vyzval tamní předáky, aby dosáhli pokroku.
Šéf Bílého domu poděkoval americkým vojákům sloužícím v Iráku, kteří podle něj dokončili každou misi, již dostali za úkol. Uvedl, že je na ně hrdý. "Díky našim vojákům a civilistům - a díky odolnosti iráckého lidu - má Irák možnost přijmout nový osud, byť před sebou stále má mnoho výzev," uvedl americký prezident.
Připomněl, že stažením vojáků z Iráku, které by mělo být zcela hotovo na konci příštího roku, plní svůj slib z volební kampaně. Podotkl, že zemi opustilo téměř 100 tisíc příslušníků americké armády a s nimi i miliony kusů vojenské techniky a zařízení.
Americký prezident zdůraznil, že stejně jako nyní Američané opouštějí Irák, jednou opustí i Afghánistán, kde vedou další ozbrojený konflikt. Působení Spojených států v zemi je podle něj v zájmu jejich bezpečnosti, ale válka bez konce není v zájmu Američanů ani obyvatel Afghánistánu.
Stažení z Iráku umožní podle Obamy získat prostor, aby se obyvatelé Afghánistánu mohli o svou budoucnost postarat sami.
Jednou z lekcí války v Iráku nicméně podle amerického prezidenta je, že Spojené státy ve světě nemohou fungovat pouze jako vojenská mocnost. "Musíme využít všechny prvky naší moci včetně diplomacie, síly naší ekonomiky a síly Ameriky jako příkladu, abychom zajistili naše zájmy a stáli po boku našich spojenců," uvedl Obama.
Americká invaze do Iráku, nazvaná operace Irácká svoboda, začala 20. března 2003. Jejím cílem bylo svrhnout režim diktátora Saddáma Husajna, který podle Američanů nespolupracoval s mezinárodním společenstvím a měl zbraně hromadného ničení. Ty se ale nikdy nenašly. Konflikt trvající zhruba sedm a půl roku si podle odhadů vyžádal statisíce iráckých životů a více než čtyři tisíce amerických padlých.
