Válka proti terorismu dohonila amerického prezidenta. Baracku Obamovi šlo v prvním roce úřadu o to, aby napravil dědictví Bushovy politiky, nyní ale stojí v téměř stejném výchozím bodě: poprvé musí americký prezident Obama reagovat na teroristický útok - i když zmařený - proti své zemi.
"Válka proti teroru", kterou začal jeho předchůdce George Bush, se tak stala jeho vlastní válkou, píše agentura DPA.
Poprvé to nazval pravým jménem ve svém posledním rozhlasovém projevu k Američanům. Národ je podle něj ve válce proti rozvětvené síti. "Proveďme důležité změny. Pojďme diskutovat o tom, jak můžeme co nejlépe chránit zemi, kterou milujeme," řekl prezident - a postavil se před otázku "jak".
Republikáni se cítí utvrzeni a potěšeni. Proto neustále bývalý viceprezident Dick Cheney kritizoval Obamu, že popírá "válku proti teroru" a že staví zemi do nejistoty, když s ohledem na lidská práva ruší opatření Bushovy vlády.
Válka v Iráku je téměř u konce. Teroristické nebezpečí nezmizelo. V Afghánistánu bojuje více amerických jednotek, než tomu bylo kdy předtím - konflikt se rozšířil přes hranice do Pákistánu. Al-Kajda nenechala Američany dlouho v sedle.
Místo toho zaměřuje nyní svůj zájem na Jemen. Kruh se uzavírá. V rodné zemi svého otce vytvořil šéf al-Kajdy Usáma bin Ládin útočiště a spřádal zde plány proti Západu. Řada jeho bojovníků odsud pochází.
V této arabské zemi byly USA již vícekrát napadeny. Při útoku na válečnou loď USS Cole v adenském přístavu 12. října 2000 přišlo o život 17 námořníků. V září 2008 zde při úderu na americké velvyslanectví zahynulo 16 lidí.
V Jemenu také nalezl útočiště fanatický kazatel pocházející z USA Anwar al-Awlaki. Ten si údajně vyměnil několik e-mailů s americkým majorem Nidalem Malikem Hasanem, který v listopadu zastřelil v texaské základně Fort Hood 13 vojáků. Byl prý také ve spojení s předpokládaným leteckým teroristou Umarem Faroukem Abdulmutallabem.
Řada expertů se shoduje: Kdyby Nigerijec (Abdulmutallab) s útokem na americké letadlo při přistání v Detroitu uspěl, mohl by se Obama otevřené intervenci v této nestabilní arabské zemi (Jemenu) sotva vyhnout. Podobně jako v Pákistánu se nemusí Washington zdržovat s tamější vládou, která si zase musí před arabským světem udržet tvář. To znamená tichou intervenci.
Podle amerických médií zaujímá americká armáda v boji jemenské vlády proti povstalcům již dlouho hlavní roli. Poslední údery na domnělé pozice al-Kajdy v Jemenu se proto konaly pod vedením USA. Jemenská vláda je přitom pouze podporuje.
Podle televize CNN se v současné době jemenští a američtí představitelé radí, jaké cíle by mohly být vhodné pro odvetné údery. Od útoků z 11. září 2001 křižují Adenským zálivem v rámci operace Trvalá svoboda nejmodernější americké výzvědné lodě, aby zabránily přepravě teroristů a zbraní mezi Jemenem a přinejmenším stejně tak nestabilním Somálskem.
Zde, v africkém rohu, teroristická válka začala. Sestřelením (amerického) vrtulníku Black Hawk a díky šokujícím televizním záběrům mrtvých amerických vojáků a vláčení jejich těl ulicemi Mogadiša se podařilo v roce 1993 extremistům vyhnat Američany ze Somálska. Odsud pochází ničivé útoky na americká velvyslanectví v Keni a Tanzanii v roce 1998.
Od té doby se pravidelně objevují plány zahrnout region do hledáčku protiteroristického tažení. Ale kvůli soustředění se na Irák a Afghánistán k tomu nezůstal žádný prostor. Nyní prezident Obama před tímto problémem stojí - také s ohledem na své sliby uzavřít věznici Guantánamo. Zde je totiž ještě mnoho vězňů z Jemenu, z nichž nejméně šest by se mělo vrátit zpět do své vlasti.
"Je nezodpovědné tyto vězně poslat zpět do Jemenu," varoval nezávislý konzervativní senátor Joe Lieberman. "Budou odtamtud proti nám opět bojovat."
Obamův expert na terorismus z ministerstva pro vnitřní bezpečnost John Brennan je jiného názoru. "Tyto plány dokončíme," řekl. "Učiníme tak vhodným způsobem ve správný čas."
Foto: Pentagon a ČTK/AP
