Newyorský soud poslal ruského obchodníka se zbraněmi Viktora Buta na 25 let do vězení za pokus prodat zbraně teroristické skupině v Kolumbii. Vyměřil tak Butovi nejnižší možný trest. Prokuratura žádala pro ruského obchodníka doživotní vězení. Soud rovněž uložil Butovi pokutu 15 milionů dolarů (280 milionů korun). Moskva rozsudek kritizovala, Butovi právníci se proti němu hodlají odvolat.
Porota amerického federálního soudu loni v listopadu přijala verzi vyšetřovatelů, že But hodlal prodat zbraně kolumbijské levicové gerile Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) i s vědomím, že tyto zbraně budou použity proti Američanům.
Za členy FARC se vydávali američtí a thajští agenti, kteří nakonec Buta v roce 2008 v Thajsku zatkli. Po vydání do Spojených států v roce 2010 pak byl But obviněn ze spiknutí za účelem zabít občany USA, z obchodování se zbraněmi a z poskytování materiální podpory teroristické organizaci.
Soudkyně Shira Scheindlinová však uvedla, že operace tajných agentů přispěla ke stanovení rozsudku na spodní hranici trestní sazby. Podle ní není žádný důkaz o tom, že by But byl ochoten dodávat zbraně k využití proti Američanům, kdyby ho agenti sami neoslovili.
But, jenž si vysloužil přezdívku "obchodník se smrtí", všechna obvinění popíral a tvrdil, že legálně provozoval nákladní leteckou dopravu. "Nikdy jsem nechtěl nikoho zabít, nikdy jsem nechtěl prodat zbraně," řekl u soudu před vynesením rozsudku. Krátce poté, co začal být předčítán rozsudek, nečekaně vykřikl: "Je to lež!"
Domnělí rebelové
Podle prokurátorů But na schůzce v Bangkoku s údajnými členy FARC souhlasil, že prodá 100 raket země-vzduch a 5000 pušek AK-47. Agenti prý tehdy Butovi řekli, že zbraně budou použity k útokům na americké piloty pomáhající kolumbijské vládě. But podle obžaloby odpověděl: "Máme stejného nepřítele."
Agenti, kteří se vydávali za členy FARC, svědčili u soudu ve prospěch obžaloby. Stejně svědčil i Butův obchodní partner Andrew Smulian. But se na ně obrátil a vykřikl: "Ať vám Pán Bůh odpustí. Jemu se budete zodpovídat, ne mně."
Podle obhajoby But nikdy nechtěl prodat zbraně, chtěl prodat jen dvě nákladní letadla. Obhájci se chtějí odvolat a bojovat s americkou vládou, která podle nich pronásleduje nevinného člověka.
Inspirace pro film
Proti výsledku procesu se ihned ohradila Moskva, která označila rozsudek za nepřijatelný, předpojatý a neobjektivní. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl, že bude usilovat o Butovo vydání do Ruska, o záležitosti chce jednat s šéfkou americké diplomacie Hillary Clintonovou. Z Moskvy také znějí hlasy o možné výměně Buta za některého z Američanů vězněných v Rusku.
Americké úřady tvrdí, že But se podílel na pašování zbraní už od 90. let minulého století a dodával je diktátorům a do konfliktních oblastí v Africe, Jižní Americe a na Blízkém východě. Podle zpráv médií But současně dodával humanitární pomoc do různých koutů světa a vozil příslušníky OSN do zemí zmítanými konflikty. Podle týdeníku The Economist a dalších médií se podílel i na zásobování Američanů v Afghánistánu a Iráku.
Butův osud se stal inspirací pro americký film z roku 2005 Obchodník se smrtí, kde dodavatele zbraní všeho druhu ztvárnil Nicolas Cage.
