Když zde dříve zavál vítr, lidé se dusili prachem, který pokrýval rozlehlé pláně mezi bloky budov. Dnes jej nahradily výfukové plyny z všudypřítomných aut. Brasilia je oceňovaný utopický klenot, zároveň ale ukazuje, že ne vše jde zkrátka naplánovat.
Ve čtvrtek zemřel ve věku 104 let Oscar Niemeyer, legendární brazilský architekt, který je autorem budov ve městě. Jím navržené nadčasové stavby jako sídlo Národního kongresu nebo katedrála tvoří federální distrikt, jenž byl v roce 1987 zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.
Když byl Niemeyer brazilským prezidentem Juscelinem Kubitschekem v roce 1956 pověřen vybudováním nového hlavního města, zorganizoval soutěž na jeho plán. Zvítězil jeho přítel Lucio Costa, parky a další krajinné prvky dostal na starost Roberto Burle Marx.
Brasilia, ležící na náhorní plošině ve výšce 1200 metrů nad mořem, byla po dostavbě futuristickým zázrakem. Obytné čtvrti stály daleko od těch průmyslových, automobilová doprava byla vedena po mnohoproudých silnicích s mimoúrovňovými křižovatkami. Hlavní tepnu města vystavěného na půdorysu připomínajícím letadlo vytvořila Eixo Monumental (Monumentální osa), jejíž název hovoří za vše. Podle plánu autorů měla Brasilia poskytnout domov 500 tisícům lidí.
Dnes ovšem ve městě žije lidí pětkrát tolik. Již krátce po dostavbě proudili do Brasilie tisíce chudých lidí a na okrajích města začaly vznikat slumy. Brazilská vláda z tohoto důvodu v západní části města vybudovala nové čtvrti, které měly nově příchozí pojmout. Silniční síť ale s takovým počtem obyvatel nepočítala a mimoúrovňové křižovatky tak dnes mnohdy připomínají spíše parkoviště.
"Způsob, jakým se Brasilia vyvinula, s sebou nese problémy. Už před časem měla přestat dále růst. Doprava se stává složitější, počet obyvatel překonal původní cíle," řekl před lety Oscar Niemeyer britskému deníku Guardian.
Dopravní problémy ve městě mělo alespoň zčásti vyřešit metro. Provoz na jeho dvou linkách byl zahájen v roce 2001. Stanice podzemky byly ale umístěny tak daleko od sebe, že většina obyvatel dává stále přednost autobusům. Pokud se totiž dá Brasilii něco vytknout, je to její ignorace chodců. Odvážlivec, který by se chtěl po městě pohybovat po svých, by musel překonávat právě mnohoproudé bulváry a prázdné prašné pláně.
Není to však jediný problém, se kterým se město potýká. I když je Brasilia jedním z nejbohatších měst Latinské Ameriky, mladé lidi tam dlouhodobě trápí vysoká míra nezaměstnanosti. V chudších okrajových čtvrtích pak bují kriminalita. Do Brasilie, města budoucnosti, se zkrátka v průběhu let dostala obyčejná Brazílie.
Niemeyer byl ale na své dílo i tak pyšný. "Na světě není stejného místa. Brasilia je monumentální. Tvary jejích budov jsou jako křivky krásných žen," říkal.
