Získat atomovou pumu se za druhé světové války pokoušeli Němci i Japonci, první pokusný jaderný výbuch se ale uskutečnil až 16. července 1945 v poušti Nového Mexika.
Byl výsledkem přísně tajného americko-britského projektu Manhattan, který v USA probíhal už od roku 1942. Vědci pod vedením Roberta Oppenheimera přitom nebyli schopni říci, jaký bude mít nová zbraň účinek. Přistoupili tedy k pokusu, který všechny ohromil.
Z 30 metrů vysoké železné konstrukce, na jejímž vrcholu byla nálož odpálena, totiž po výbuchu nezbylo prakticky nic - sežehl ji žár 4000 stupňů Celsia. Pouštní písek byl v okruhu několika set metrů od epicentra roztavený a ještě 190 kilometrů od místa výbuchu rozbíjela tlaková vlna okna domů. Nemilé probuzení obyvatel (experiment se uskutečnil o půl šesté ráno) vysvětlila armáda explozí v muničním skladu. Poté, co v srpnu 1945 shodilo americké letectvo bomby na Hirošimu a Nagasaki, ale bylo všem jasné, co se ono červencové ráno v Novém Mexiku přihodilo.
