Dáma s brožemi
Omezenost, korupce, izolacionismus. Toho se bojí Albrightová v Česku
03.08.2012 13:40
Bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová se před nadcházejícími prezidentskými volbami v České republice obává omezenosti, korupce a izolacionismu. Napsal to britský týdeník The Economist, který otiskl na svém blogu článek věnovaný její knize vzpomínek Pražská zima.
"Je to nenormální léto. Po sametové revoluci si Češi mysleli, že to bude všechno mnohem snazší. A tolik chtěli být součástí Západu. Nyní jsou zmatenější, než bych si byla myslela," řekla Albrigtová týdeníku, podle něhož se obává omezenosti, korupce a izolacionismu, ať už vůči EU nebo globalizaci.
Odmítavě se vyjádřila i k dopisu středoevropských intelektuálů z roku 2009 americkému prezidentovi Baracku Obamovi, jenž naříkal nad úpadkem transatlantických vztahů a který podle The Economist inicioval nynější ministr obrany Alexandr Vondra.
Na Madeleine Albrightovou dopis neudělal dojem. "Všichni jsme usilovali, aby Evropa zůstala neporušená a svobodná. První prezident (George) Bush to říkal, prezident (Bill) Clinton to říkal a já jsem to říkala, pořád dokola. Bylo to téma. A pak najednou dostaneme tenhle ukňouraný dopis, který v době, kdy lidé umírají v Iráku a Afghánistánu, tvrdí, že nevěnujeme dost pozornosti střední Evropě, když jsme velmi dlouho dělali právě to," řekla Albrightová. "Nebylo to odpovědné."
A na co by se teď Středoevropané měli zaměřit? ptá se The Economist. V narážce na bukurešťský projev viceprezidenta Joea Bidena z roku 2009 o speciálním vztahu Američanů a Středoevropanů Albrightová říká, že nyní je čas, aby sami "vedli" při rozšiřování svobody a prosperity, hlavně na východní hranici EU.
The Economist knihu Albrightové hodnotí pozitivně a vyzdvihuje její čtivost a vyváženost. Obzvlášť dobře prý líčí mnichovskou dohodu, která "zůstává jizvou na české psýše a je neustále používanou referencí při diktátu jakéhokoli druhu".
Albrightová je stejně spravedlivá k britským a francouzským spojencům, kteří se aktivně účastnili na "zaprodání" Československa, jako je na své nepřítomné americké krajany, píše The Economist. "V zemi jako Československo, jež se 'narodilo' proamerické, to vyvolalo dojem 'kde jste byli?'," řekla Albrightová.
Podle týdeníku Mnichov ve velké míře vysvětluje specifické rysy české verze atlanticismu, tedy postoje, který sdílejí lidé ve střední a východní Evropě. Český atlanticismus je wilsonovský spíš než reaganovský, píše týdeník v narážce na americké prezidenty Woodrowa Wilsona (ve funkci 1913-1921) a Ronalda Reagana (1981-1989).
Kvůli Mnichovu Češi hluboce trpí tím, že byli opuštěni. Tento problém, co se Američanů týče, řeší ztrátou paměti. "Hodně z toho je mytologie. Přesvědčili se, že Spojené státy prostě nebyly součástí Mnichova," řekla Albrightová.
Jako ministryně zahraničí ve vladě Billa Clintona dosáhla Albrightová dosáhla Albrightová slušných úspěchů. Sehrála významnou úlohu v rozšiřování NATO o země bývalého východního bloku, velmi se zasloužila řešní budocnosti Kosva, třebaže to bylo na hraně mezinárodního práva a za pomoci bombardování Srbů letadly aliance.
Za jejího působeníí v Bílém domě nechybělo mnoha a bylo dosaženo míru mezi Izraelem a Palestinci. Šéf OOP Jásir Arafat ale nakonec vše zmařil. Nejspíše z obav, že by ho kvůli nekterým ústupkům vůči židovskému státu doma zavraždili.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.