Neoficiálně americký stát Texas oslavuje oslíky a jejich historický a kulturní význam při formování amerického Západu. Oficiální politika státu se ale zaměřuje na tyto malé divoké lichokopytníky jako na terč smrtící střelby.
Texaští ochránci přírody se snaží zlikvidovat stovky oslů, kteří se potulují přírodním parkem Big Bend. Zatím jich padlo za oběť kulkám z ručnic téměř 130. Tato střelba na severním břehu řeky Rio Grande ale způsobuje nový přeshraniční problém - staví totiž státní představitele proti milovníkům oslů, kteří jsou přesvědčeni, že tato zvířata mají zvláštní místo v dějinách a zaslouží si ochranu.
Postoj státu je takový, že divocí osli přicházejí z Mexika do Texasu, kam prostě nepatří. Instituce texaských parků a ministerstvo pro divokou přírodu považuje zhruba tři stovky oslíků v Big Bendu za ničivé vetřelce, kteří zkrmují vegetaci a hltají vzácnou vodu ve vyprahlých horách - a tím ohrožují stovky zdejších původních druhů.
Místní lidé ale tvrdí, že jediným zvířetem, o něž se stát doopravdy stará, je ovce tlustorohá. "Říkají, že to děláme jen proto, aby pár bílých hochů tady mohlo lovit ovce tlustorohé," říká David Riskind z vedení parků. "To ale jednoduše není pravda."
Desítky let byla tato ovce v Texasu na seznamu vyhubených živočichů; slavný návrat do Big Bendu zažila v loňském roce, kdy bylo téměř čtyřicetihlavé stádo vypuštěno do přírodního parku o rozloze bezmála 130 tisíc hektarů. Ale ani toto území není podle státu dostatečně velké pro cizí osly a domácí ovce.
Skeptikové mají navíc podezření, že stát zavírá oči před bohatými a dobře situovanými lovci. Státní povolenky na odlov ovcí tlustorohých vynášejí na aukci v Texasu přes 100 dolarů (téměř 1,8 milionu Kč).
Odpůrci, jako je Margaret Farabeeová z Ligy na ochranu divokých oslů, jsou přesvědčeni, že to je důvodem, proč chce stát zlikvidovat všechny hrozby pro přežití ovce - prostě aby se mohli lovci těchto zvířat jednou vrátit do Big Bendu.
Podle Riskinda ale bude trvat desítky let, než se populace ovcí rozroste natolik, aby mohl být v parku znovu povolen jejich lov. To ovšem nezahání pochybnosti kolem rostoucí kampaně na ochranu oslů.
K lidem, kteří se snaží zastavit odstřel oslů, patří mimo jiné obyvatelka Wisconsinu, která zahlcuje stát žádostmi o otevřené záznamy. K petici na ochranu oslů se na internetu přidalo na 94 tisíc jejich příznivců.
Někdejší strážce parku Luis Armenderiz prohlašuje, že osli park neničí tolik jako lidé, kteří se v něm projíždějí na bicyklech. "My jsme vetřelci v jejich ekosystému. Oni do našeho nevnikají," upozorňuje.
