Zabitý terorista
OSN chce znát podrobnosti o bin Ládinově smrti

Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová požaduje podrobnější objasnění okolností, za jakých zemřel vůdce al-Kajdy Usáma bin Ládin. Mluvčí komisařky Rupert Colville agentuře DPA potvrdil, že se Pillayová s touto žádostí v úterý obrátila na Spojené státy.

Podle pozorovatelů reagovala komisařka žádostí na tlak organizací na ochranu lidských práv, které zabití neozbrojeného teroristy považují za porušení lidských práv. Pillayová sama v minulosti opakovaně zdůrazňovala, že lidská práva je nutné dodržovat i v boji proti terorismu. Zároveň ale v úterním prohlášení uznala, že zadržet bin Ládina živého by bylo složité.

Fotogalerie:

Usáma bin Ládin je mrtev

"Nemám pochyb, že pokud by byl zatčen a postaven před soud, byl by obviněn z nejzávažnějších zločinů, včetně masové vraždy civilistů z 11. září 2001, která byla plánovaná a dá se podle mě považovat za zločin proti lidskosti," řekla Pillayová o bývalém teroristickém vůdci.

Akci amerického speciálního komanda, které v noci na pondělí bin Ládina v Pákistánu zabilo, v úterý obhajoval americký ministr spravedlnosti Eric Holder. Podle něho byla operace "zcela legální, legitimní a přiměřená".

O tom, že akce byla v souladu s právem, je přesvědčena i řada amerických odborníků. "Je legální, že Spojené státy šly po bin Ládinovi, když pro nic jiného, tak proto, že zaútočil na USA," myslí si Kenneth Anderson z konzervativního Hooverova institutu.

Naproti tomu někteří představitelé evropských zemí pochybují o tom, že zákrok byl v souladu s právem. Nizozemský odborník na mezinárodní právo Gert-Jan Knoops si myslí, že bin Ládin měl být zatčen a postaven před mezinárodní soud, podobně jako bývalý jugoslávský prezident Slobodan Miloševič.

Někteří Evropané akci zcela odmítají. "Je úplně jasné, že to bylo porušení mezinárodního práva," je přesvědčen bývalý německý kancléř z let 1976-1982 Helmut Schmidt. "Ve světle všech těch nepokojů může mít operace také nedozírné následky v arabském světě," dodává.