Palinová setřásá pověst prosté venkovanky

Zahraniční politika snadno a rychle? V New Yorku začalo v úterý Valné shromáždění OSN a republikánská kandidátka na úřad viceprezidenta USA Sarah Palinová se už tradiční slet státníků z celé planety rozhodla využít ve svůj prospěch. Ve městě absolvuje cosi jako rychlokurs v zahraniční politice.

Aljašská guvernérka spěchá křížem krážem Manhattanem a usedá v rezidencích či hotelových pokojích ke krátkému poklábosení s politiky, kteří přijeli do budovy OSN na East River. 

První den se setkala s afghánským prezidentem Hamídem Karzáím a po něm s jeho kolumbijským kolegou Alvarem Uribem. Jako jakousi třešničku na dortu ukončila začátek svého snažení rozhovorem s veteránem americké zahraniční politiky a bývalým šéfem diplomacie USA Henrym Kissingerem.

Oproti zvyklostem v mediální zemi Americe nebyli zprvu k jejímu setkání připuštěni žádní novináři - jen na pár minut na začátku mítinku jeden televizní tým s kamerou. 

Volební tým Johna McCaina a Sarah Palinové chtěl zjevně zabránit tomu, aby novináři kladli dotazy zahraniční politikou prakticky nedotčené aljašské guvernérce.

Poté co několik médií začalo vyhrožovat bojkotem zpravodajství o Palinové, změnil volební štáb názor a prohlásil, že šlo o nedorozumění. Na začátky setkání směli vždy na několik minut i jiní novináři.

Bylo by to totiž ve výsledku velmi kontraproduktivní. Strategií štábu Palinové totiž je zbavit guvernérku pověsti severské venkovanky, která o zahraničních záležitostech nemá téměř ani páru.

Politička z Aljašky sice z břehů své domoviny dohlédne až do Ruska, ale nikdy v něm dosud nebyla. A nejen tam. Do svých 43 let Palinová ani nevlastnila cestovní pas. Toto manko je třeba rychle odstranit.

A kde se najednou sejde tolik významných zahraničních politiků, jako na zahájení Valného shromáždění OSN? Ve svém diáři má Palinová na dny příští ukrajinského a gruzínského prezidenta, Viktora Juščenka a Michaila Saakašvikiho. Poté iráckého prezidenta Džalala Talabáního a jeho novopečeného pákistánského kolegu v úřadě Ásifa Alího Zardárího. A ještě některé další.  

S Karzáím si zřejmě rychle padli do oka, lze usuzovat ze slov afghánského prezidenta. „Kladla ohledně Afghánistánu správné otázky," řekl po setkání s Palinovou. Vnímal ji jako velmi schopnou ženu, jak tvrdil na večírku Asijské společnosti v New Yorku.

Současně však prozradil, že témata, o nichž se bavili, nebyla příliš náročná. Probírali například děti, oba je mají zhruba ve stejném věku. Karzáí  vyprávěl Palinové o narození svého syna. „Jak se jmenuje?" zeptala se. „Mirvaíz," odvětil partner zpod Hindúkúše.

„To znamená v překladu Světlo domu, vysvětlil Karzáí. „Ó, to je milé," odpověděla guvernérka a krátce si položila ruku na srdce.  

Podle sdělení volebního týmu republikánů jde při setkáních Palinové se zahraničními státníky hlavně o to, aby naslouchala a navázala s nimi dobré vztahy. To se jí, alespoň podle vlastního líčení, daří.

Nejnovější aktivity aljašské guvernérky však provází mnoho kousavých poznámek, jak ze strany části amerických politiků a zahraničních diplomatů, tak médií.

Sloupkařka Maureen Dowd v listu New York Times si z ní utahuje: „Zahraniční politikou se nelze nechat nakazit jako virem rýmy."

Foto: AP a Reuters