Dosavadní paraguayský prezident Fernando Lugo uznal svoje páteční sesazení parlamentem, který jej učinil odpovědným za smrt 17 lidí v incidentu z minulého týdne. Po složení přísahy se stal jeho nástupcem dosavadní viceprezident Federico Franco, který patří mezi největší Lugovy kritiky. Většina latinskoamerických států ale označila Lugovo sesazení za nelegitimní a odmítly nového prezidenta uznat.
Pro Lugovo sesazení hlasovalo 39 z 43 přítomných senátorů poté, co pro ústavní žalobu hlasovali ve čtvrtek také poslanci.
V centru metropole Asunción vypukly potom potyčky mezi Lupovými stoupenci a policií, která proti použila slzný plyn, vodní děla a obušky.
"Podřizuji se rozhodnutí Kongresu," oznámil později Lugo, který následně v motorizované koloně opustil prezidentský palác.
Jeho pád způsobila přestřelka z poloviny června, k níž došlo při vystěhovávání bezzemků ze soukromých pozemků, které obsadili. Rolníci napadli střelbou policisty, kteří je přijeli vystěhovat ze soukromé farmy v okrese Canindeuyu asi 240 kilometrů od hlavního města Asunciónu.
Situace v Paraguayi vyvolala napětí v okolních latinskoamerických státech, které varovaly zemi před sankcemi v případě Lugova odvolání.
"Ekvádorská vláda neuzná za paraguayského prezidenta nikoho jiného než Fernanda Luga," oznámil ekvádorský prezident Rafael Correa. "Není to legitimní a myslím si, že ani legální," dodal šéf ekvádorského státu. Zároveň vyzval dvanáctičlennou Unii jihoamerických národů (UNASUR), aby uplatnila svou "demokratickou chartu", na jejímž základě je možné neuznávat vlády a uzavírat hranice.
Za nelegitimní označil krok také venezuelský prezident Hugo Chávez. Bolívijský prezident Evo Morales a jeho argentinská kolegyně Cristina Kirchnerová hovořili o parlamentním státním převratu. Kritiku projevil také šéf chilské diplomacie Alfredo Moreno.
Podle Kirchnerové šlo o útok proti prezidentské instituci, který vytvořil takovou situaci, o které se už myslelo, že se v Jižní Americe stala minulostí.
