Venezuelský parlament označil prezidenta Nicoláse Madura za "uzurpátora moci" a schválil rezoluci, jíž přestává uznávat kroky jeho vlády. Podle některých to znamená, že Maduro není prezidentem a že ho má podle ústavy nahradit šéf parlamentu Juan Guaidó. Toho se podle neoficiálních informací, které přinesla televize CNN, chystá za hlavu země uznat i americký prezident Donald Trump. Venezuelští poslanci též schválili, že vyzvou 46 zemí, včetně členů EU, aby zmrazily účty venezuelské vlády.
Venezuelští poslanci rovněž schválili amnestii pro státní úředníky a vojáky, kteří jim pomohou obnovit v zemi ústavní pořádek. Venezuelský parlament ovládá už tři roky opozice, Madurova vláda ale jeho legitimitu neuznává a jeho právní akty blokuje s pomocí nejvyššího soudu. Pětatřicetiletý Guaidó je předsedou parlamentu od 5. ledna.
Šestapadesátiletý Maduro stojí v čele Venezuely od března 2013 a minulý týden se oficiálně ujal úřadu na další funkční období. Opozice a dvě desítky amerických zemí jeho nový mandát odmítly uznat, protože vzešel z loňských nedemokratických voleb. Ty provázela rekordně nízká účast a velká část opozice je bojkotovala kvůli diskriminačním podmínkám, Madurův režim dlouhodobě pronásleduje opozici a je viněn z porušování lidských práv.
"Schválili jsme historickou dohodu, v níž tento parlament převezme kompetence dané články ústavy č. 233, 333 a 350," napsal na twitteru Guaidó. Tyto články stanoví, že pokud země přijde o prezidenta před jeho nástupem do úřadu, ujímá se do nových voleb vedení země předseda parlamentu. Pokud země přijde o hlavu státu v prvních čtyřech letech úřadu prezidenta, zastoupí ho do konce volebního období viceprezident. Ostatní jmenované články také umožňují lidu, aby neuznával režim a legislativu, která porušuje demokratické principy a lidská práva.
Venezuelský parlament ovládá opozice, která zvítězila v parlamentních volbách v prosinci 2015. Krátce před ustavením tohoto parlamentu ale ještě starý parlament, ovládaný Madurovými socialisty, jmenoval soudce nejvyššího soudu. S jejich pomocí pak Madurova vláda začala blokovat právní akty parlamentu a ustavila vlastní zákonodárný orgán.
Kromě ústavní krize se už několik let potýká Venezuela i s krizí ekonomickou. V zemi, která má největší prokázané zásoby ropy na světě, kolabuje hospodářství, lidem se nedostává základních potravin a léků a stále častější jsou v mnoha regionech výpadky dodávek vody a elektřiny. Podle expertů za ekonomickou krizi může dřívější propad světových cen ropy a také řízená hospodářská politika socialistické vlády. Za posledních několik let uteklo z Venezuely kvůli autoritářskému režimu a ekonomické krizi podle OSN na tři miliony lidí.
