Americké ministerstvo obrany sedlo na lep dvaadvacetiletému mladíkovi. Vyplývá to z informací listu New York Times. Efraim Diveroli vyhrál tendr na prodej munice do Afghánistánu. Firma AEY Inc. však prodávala Afgháncům bez vědomí Pentagonu doslova muzeální kusy, vojenské vybavení a výzbroj starou až čtyřicet let. Pocházely například z arzenálů bývalého Československa, Albánie nebo Číny.
Od roku 2006 na jihu Afghánistánu opět sílí Taliban a al-Kajda. Jako hlavního dodavatele munice pro afghánskou armádu a policii vybralo americké ministerstvo obrany z deseti společností firmu AEY Inc., která sídlí v neoznačené kanceláři na Miami Beach. Federální zakázka, kterou AEY získala, má hodnotu téměř 300 milionů dolarů (4,8 miliardy Kč).
Pentagon se minulé jaro unáhleně rozhodl, že se spolehne na začínající firmu AEY, kterou vede dvaadvacetiletý mladík Efraim Diveroli. Ve viceprezidentském křesle sedí člověk, jehož nejvyšším dosaženým formálním vzděláním je masérská licence.
Již rok dodává AEY Inc. podle listu New York Times do horké afghánské zóny téměř muzeální kusy munice. Čtyři desetiletí staré zásoby nábojnic, které pamatují studenou válku, putují na afghánskou frontu v rozpadajících se krabicích.
Nezkušený obchodník nakupoval v Číně
Efraim Diveroli navíc zřejmě porušil americké zákony, když do svých dodávek zahrnul i desítky milionů puškových a kulometných nábojů z čínského arzenálu. AEY Inc. prý tvrdila, že jde o maďarský vojenský materiál. Z tohoto důvodu armáda na neurčito zakázala Diveroliho společnosti vstoupit do jakéhokoliv federálního kontraktu.
Diveroli si však podle listu New York Times není vědom porušení zákona nebo smluvních podmínek. „Vím, že moje společnost pracuje na sto procent a to je všechno, co mě zajímá."
Problémy vypluly na povrch již minulý podzim. Například na odlehlé afghánské základně Nava poblíž pákistánské hranice hodlal afghánský podplukovník prozkoumat obsah dodaných krabic s municí. Před jeho očima se lepenkové krabice rozpadly a jejich obsah se rozkutálel po zemi. Ukázalo se, že nejmoderněji vybavená armáda světa mu posílá náboje vyrobené v Číně roku 1966.
Východoevropská spojka
„Dávají nám takovouhle munici, abychom s ní bojovali? Mám kvůli tomu obavy, protože hodně z dodaného materiálu je odpad," říká plukovník Amanudín. Stárnoucí munice je po letech často nepřesná, neprůrazná a hlavně nespolehlivá.
Firma AEY však podle NYC nenakupovala jen v Číně. Přes různé prostředníky, mezi 
něž zařadil list i subjekty podezřelé z ilegálního obchodu se zbraněmi, se dostala k zásobám munice bývalého Československa, Albánie, Bulharska, Maďarska či Rumunska.
Minulý rok přitom skončil program NATO zaměřený na zničení téměř devíti tisíc tun nepotřebné munice. Šestnáct západních zemi včetně USA do něj vložilo 10,5 milionu dolarů (165 milionů Kč). Součástí programu likvidace bylo i 104 milionů nábojnic ráže 7,62 mm, které hodlala AEY nakoupit.
Foto: archiv, US. Army, Profimedia
