Poslední španělský anarchista žije v <span>džunglích Bolívie</span>

Zahraničí
24. 7. 2008 09:13
Antonio García Barón.
Antonio García Barón.

Antonio García Barón.Pár hodin letu roztřeseným devatenáctimístným vrtulovým letadlem trvá cesta do vesnice San Buenaventura. Ta leží v srdci bolivijské Amazonie. V prostém přízemním domku vedle řady dřevěných chat je domov Antonia Garcíi Baróna.

Tento muž je jediným dosud žijícím členem anarchistické Durrutiho kolony, která potrápila frankistické jednotky v Madridu během občanské války ve Španělsku. Ta zemi decimovala v letech 1936 až 1939. V bolivijské džungli pak Barón založil anarchistickou kolonii.

Sedmaosmdesátiletý Barón nosí na očích silné tmavé brýle, protože si musí pečlivě chránit zrak. Před devíti lety vypil šálek s otrávenou kávou. Byl to poslední z více než stovky pokusů ho zabít. Zavraždit se ho pokusili již v Paříži, kam se přestěhoval v roce 1945 po pěti letech strávených v nacistickém koncentračním táboře Mauthausen. Klid od vrahů nenašel ani v Bolívii, která se stala jeho domovem na začátku 50. let.

"Španělský tisk stále zamlžuje informaci, že katolická církev měla podíl na smrti dvou milionů republikánů. A ne jednoho milionu, jak tvrdí," řekl. "Pověděl jsem (Heinrichu Španělští anarchisté v Barceloně (1937).Luitpoldu) Himmlerovi při jeho návštěvě mauthausenského lomu 27. dubna 1941, že nacisté tvoří s církví skvělý pár. Odpověděl mi, že mám pravdu. Ale po válce jsem viděl všechny kardinály v čele s papežem, jak se tam procházejí a ukazují na komín krematoria."

Na stěně jeho domu visí fotografie. Je na ní zachycen v koncentračním táboře. Hned vedle je modrý trojúhelník s číslem 3422 a s písmenem S. To označovalo vězně bez státního občanství (staatenlos).

"Španělsko mě o něj připravilo, když jsem přišel do Mauthausenu. Chtěli, aby nás nacisté v tichosti vyhladili. Španělská vláda mi nabízí navrácení občanství, ale proč bych měl chtít něco, co mně a sto padesáti tisícům dalších ukradli?" řekl rozhořčeně.

Do Bolívie přijel na radu svého francouzského přítele, anarchistického spisovatele Gastona Levala. "Požádal jsem ho o nalezení řídce osídleného místa, bez vymožeností jako voda a elektřina, kde by lidé žili jako před sto lety. Protože kde je civilizace, tam najdete kněze."

Osvoboditelé vyvádějí nemohoucí vězně z mauthausenského komplexu.Když na místo dorazil, žilo tam asi 400 lidí, většinou indiáni kmene Guaraní a dokonce i jeden německý kněz.

"On byl těžký oříšek k rozlousknutí. Dozvěděl se o mém příjezdu a každému řekl, že jsem byl kriminálník. Všichni utíkali a křižovali se, když mě potkali. Ale po dvou měsících jsem začal mluvit a oni poznali, že jsem byl dobrý člověk, takže se to obrátilo proti němu."

Protože ho kněz neustále sledoval, tak se po pár letech rozhodl vesnici opustit a založit anarchistický ministát uprostřed džungle. Vybral si místo asi 60 kilometrů od San Buenaventura. Po řece Quiquibey trvá cesta tři hodiny. Odešla s ním i jeho bolivijská manželka, které je nyní 71 let.

Chovali tam kuřata, kachny a prasata a pěstovali kukuřici s rýží. Do vesnice se vraceli dvakrát ročně, aby úrodu a zvířata měnili za jiné produkty. Vždy odmítali peníze.

Byl to těžký život. Před pár lety Barón při honu na jaguára přišel o pravou ruku.

Život v bolivijské džungli není rozhodně idyla.Prvních pět let, než se jim narodily děti, žili osamoceni. Později se k nim přidala skupina asi 30 nomádských indiánů, která se rozhodla zůstat a žít jen z toho, co uloví či chytí. Vzdali se také peněz.

"Užívali jsme si absolutní svobodu. Nikdo nás o nic nežádal a nikdo nám neříkal, co máme či nemáme dělat," vzpomínal, zatímco jeho žena seděla v křesle a usmívala se.

Nakonec se kvůli zdravotním důvodům přestěhovali zpět do vesnice. A také aby byli v blízkosti svých dětí. Žijí se sedmačtyřicetiletou dcerou, další tři - Violeta (52), Iris (31) a Marco Antonio (27) - pracují ve Španělsku.

Sdílejí několik prostých místností kolem vnitřní terasy se třemi kubánskými doktory. Lékaři jsou součástí kontingentu, který byl do Bolívie vyslán, aby zde poskytoval zdravotní péči.

Foto: archiv

Autor: ČTK

Další čtení

V Indii ve 114 letech zemřel nejstarší maratonec na světě, srazilo ho auto

Zahraničí
15. 7. 2025
ilustrační foto

Zaskočená Moskva? Asi už začínají brát Trumpa vážně, ale válku neskončí

Zahraničí
15. 7. 2025
Kreml, srdce Moskvy, patrně bude brzy v dostřelu

Trump se zeptal Zelenského, jestli může Ukrajina udeřit až v Moskvě. Ten potvrdil

Zahraničí
15. 7. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ