Argentina
Právníka, který obvinil prezidentku, našli mrtvého
20.01.2015 08:35
Argentinského státního zástupce, který nedávno podal žalobu na prezidentku Cristinu Fernándezovou, nalezli v neděli mrtvého v jeho domě v Buenos Aires. Podle vyšetřujícího státního zástupce pitva vyloučila cizí zavinění. Zda spáchal prokurátor Alberto Nisman, u jehož těla se našla střelná zbraň, sebevraždu, mají potvrdit až další testy. Nisman obvinil hlavu státu z údajného krytí pachatelů atentátu na židovské charitativní organizace v hlavním městě v roce 1994.
Jeho tělo podle argentinských médií leželo v koupelně v bytě zamčeném zevnitř. Podle první zprávy podlehl střelnému zranění.
Vyšetřující prokurátorka Viviana Feinová dnes médiím řekla, že pitva nepotvrdila podíl cizích osob na Nismanově smrti. Následné testy mají zjistit přítomnost olova na jeho rukou, která by určila, zda zbraň při osudném výstřelu držel sám.
Právě dnes měl Nisman před poslanci vysvětlit obvinění vznesená vůči Fernándezové a ministrovi zahraničí Héctorovi Timermanovi.
Podle argentinské justice odpálila 18. července 1994 automobil naložený trhavinami před centrem židovských organizací skupina teroristů z libanonského radikálního šíitského hnutí Hizballáh, kterou zaplatil Írán. Útok si vyžádal 85 mrtvých a více než 200 zraněných. Argentina má největší židovskou komunitu v Latinské Americe.
Podle Nismana plánovali politici očistit sedm mužů podezřelých ze spáchání teroristického činu, aby tak mohli s Íránem zahájit jednání o dodávkách ropy. "Prezidentka a ministr zahraničí učinili zločinná rozhodnutí, aby vykonstruovali nevinu Íránu, a mohli tak ukojit obchodní, politické a geopolitické zájmy," uvedl Nisman minulý týden.
Vláda jeho tvrzení označila za "bláznivé, absurdní, nelogické, iracionální, směšné a neústavní". Příslušný soudce měl o přípustnosti žaloby rozhodovat v únoru.
Nisman se podle listu Clarín před pár dny nechal slyšet, že by kvůli tomuto případu "mohl skončit mrtvý".
V roce 2007 byla zveřejněna jména šesti podezřelých z atentátu včetně bývalého íránského ministra obrany. Islámská republika dodnes jakýkoli podíl na činu odmítá. Fernándezová se pokusila v roce 2013 navzdory kritice židovských organizací i Izraele o vytvoření vyšetřovací "komise pravdy", v níž by zasedli zástupci Argentiny i Íránu. Argentinský soud ale tehdy návrh zamítl.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.