Drink na památku
Předurčen k sebevraždě. Na Kubě Hemingway stále žije
02.07.2011 09:20
Daiquirí ve Floriditě, mojito v Bodeguitě del Medio a odpoledne ve Fince Vigíi - obligátní a dobře zavedený rituál fanouška, který přijíždí na Kubu připomenout si 50. výročí smrti amerického spisovatele Ernsta Hemingwaye. Svět si jej připomíná právě dnes.
Ale je toho víc než dva oblíbené bary a rezidence nositele Nobelovy ceny za rok 1954, co Hemingwaye připomíná. Hotel Ambos Mundos ve staré Havaně stále nabízí hostům pokoj, kde Hemingway strávil první měsíce svého jednadvacetiletého pobytu na Kubě v letech 1939 až 1960.
Uprostřed malého pokoje trůní psací stroj, ve válci bílý list. Na stole jsou spisovatelovy brýle a tužka. Ve skříni rybářská vesta a torerovský kabátek. Na posteli knihy a dobové časopisy.
"Američané ho znají z jeho knih, ale na Kubě je jeho život předmětem ústní tradice. Žije v kubánské krajině. K jeho pochopení je potřeba jet do Havany," říká vnučka spisovatelova nakladatele Jenny Phillipsová.
Podle této mladé ženy, která v Ambos Mundos vedla kolokvium k 50. výročí spisovatelovy smrti, není pochyb o tom, že 2. července 1961 spáchal ve svém domě v Ketchumu v americkém státě Idahu sebevraždu. "Stále myslil na smrt, svým způsobem byl předurčen k sebevraždě, byl nemocný."
"Já sama jsem z vesnice, kde se narodil (Oak Park u Chicaga) a je to velice dojemné znovu se s ním setkat na těchto místech, kde strávil tolik tak důležitých let svého života," vysvětluje znalkyně spisovatelova díla Nancy Sindecarová po nevyhnutelném mojitu v Bodeguitě del Medio.
V tomto malém baru blízko havanské katedrály připravuje Reinaldo Lima alias Rey (král) zručně, silný svými 26letými zkušenostmi, tento typický kubánský koktejl: limetka, máta, cukr, soda a samozřejmě rum. "Nejlepší na Kubě," říká Rey bez mrknutí o svých mojitech.
"Hemingway sem na mojito chodil každý den. Je to symbol přátelství mezi našimi dvěma národy," dodává barman před nástěnnou malbou, na níž si romanopisec přiťukává s kubánským básníkem Nicolásem Guillénem na pozadí tvořeném vlajkami obou zemí, které v roce 1961 přerušily diplomatické styky.
O trochu výš ve staré části města vzdává Floridita spisovateli čest jeho sochou - zpodobňuje ho opřeného lokty o barový pult, kde mu bylo věnováno speciální daiquirí: bez cukru, ale s dvojitou dávkou rumu...
"Svoje daiquirí ve Floriditě, svoje mojito v Bodeguitě," napsal Hemingway, který žil asi 30 kilometrů odtud, na Fince Vigíi, koloniálním domě ztraceném v tropické zeleni západně od Havany.
Finca Vigía, kterou vdova po spisovateli Mary Welshová věnovala Kubě, je stále malým Hemingwayovým muzeem: nábytek, knihy, lovecké trofeje, oblečení... A taky loď Pilar, na které jezdil rybařit.
Marina Barlovento na západním předměstí Havany bývala jeho výchozím bodem. Tam se také v květnu 1960 seznámil s Fidelem Castrem.
Přístaviště se teď jmenuje Marina Hemingway a každoročně je základnou rybářské soutěže o trofej nesoucí rovněž spisovatelovo jméno.
Hemingway, milovník mečounů, je přítomen také na druhém konci Havany, v malém rybářském přístavu Cojímaru, kde žil Gregorio Fuentes, jenž se stal předlohou hrdiny novely Stařec a moře, za kterou spisovatel dostal Nobelovu cenu.
Nemocný, vystavený tlaku amerických úřadů, které jeho pobyt na Kubě viděly nerady, musil Hemingway 25. července 1960 ostrov opustit.
"On neumřel," spěchá s opravou ředitelka Finky Ada Rosa Alfonsová. "Na Kubě žije pořád. Hemingway je nesmrtelný," usmívá se.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.