V nedělních argentinských prezidentských primárkách dostal od voličů nejvíce hlasů kandidát vládní strany a nástupce prezidentky Cristiny Fernándezové Daniel Scioli. Plyne to z výsledků voleb po sečtení hlasů ze zhruba čtvrtiny volebních obvodů. Před volbami plánovanými na 25. října to ukazuje, že voliči se po osmi letech levicově populistické politiky přiklánějí pouze k postupným změnám, které slibuje právě guvernér provincie Buenos Aires Scioli.
Scioli získal po sečtení údajů za 24,5 procenta obvodů 36,8 procenta hlasů. Druhý v primárkách skončil starosta Buenos Aires a hlavní představitel konzervativní opozice Mauricio Macri se 24,7 procenta.
Macri slibuje, že v zemi po více než desetiletí tvrdých omezení rychle obnoví volný trh. Jeho cílem je dostat se na podzim do druhého kola voleb. Podle analytiků ve volbách dostane i většinu hlasů od voličů, kteří v neděli hlasovali pro jiné kandidáty opozice. V primárkách by ale potřeboval získat nejméně 30 procent hlasů, aby zůstal Scioliho vážným protivníkem, řekl analytik Ignacio Labaqui. Scioli ve své straně Fronta pro vítězství protikandidáta neměl.
V primárních volbách mají politické strany vybrat své kandidáty, voliči ale mohou hlasovat pro kohokoli. Pozice kandidátů ve dvou hlavních stranách už jsou ale stabilní, takže primárky byly víceméně jen testem jejich síly před volbami.
Už v prvním kole voleb může zvítězit kandidát, který dostane nejméně 45 procent hlasů. Druhou možností je zisk nejméně 40 procent a náskok minimálně deseti procentních bodů před druhým v pořadí.
Oba hlavni kandidáti jsou vůči podnikatelské sféře mnohem vstřícnější než Fernándezová, která za svá dvě funkční období vysokými výdaji vyhloubila díru do veřejných financí a vyvolala jednu z nejvyšších inflací na světě. Příliv investic mezitím odrazovaly drakonické měnové a obchodní regulace, které byly dědictvím státního bankrotu země z počátku tisíciletí. Chudé vrstvy ale během její populistické vlády těžily z velkorysosti státu a zůstávají vládnoucí straně loajální.
Fernándezová, která nastoupila v roce 2007 po svém manželu Nestoru Kirchnerovi, potřetí za sebou kandidovat nemůže. Může to ale zkusit znovu ve volbách v roce 2019.
