Přístáním v Texasu vytvořil solární letoun nový rekord

Zahraničí
23. 5. 2013 15:15
Bertrand Piccard v cokpitu svého slunečního stroje.
Bertrand Piccard v cokpitu svého slunečního stroje.

Švýcarský solární letoun Solar Impulse dosáhl nového rekordu v překonané vzdálenosti. Ve středu večer úspěšně přistál v texaském Dallasu v rámci druhé etapy dlouhého přeletu Spojených států. Zahájil jej počátkem května v San Francisku v Kalifornii.

Při nynějším letu z Phoenixu v americkém státě Arizona uletěl 1541 kilometrů za 18 hodin.
Experimentální letadlo s alternativním pohonem má v plánu přeletět území USA od západu na východ celkem v pěti etapách. Z Dallasu má letět do St. Louis a Washingtonu, přelet by měl skončit v červenci v New Yorku.

Každý let má trvat nejdéle 20 hodin a v každém etapovém městě chce posádka s letounem zůstat deset dní.

Letoun vyvinuli Bertrand Piccard a André Borschberg, kteří se po jednotlivých etapách v řízení jednomístného stroje střídají. Přelet Ameriky má být pro dvojici průkopníků jakýmsi testem před jejich plánovaným obletem celé Země, který by se měl uskutečnit v roce 2015.

 

Loni v létě letadlo Solar Impulse po etapách úspěšně absolvovalo cestu ze Švýcarska do Maroka a zpět.

Křehký letoun z uhlíkových vláken létá rychlostí zhruba 70 kilometrů za hodinu. Stroj pohánějí elektromotory, pro něž energii vyrábí fotovoltaické články umístěné na rozměrném křídle. Letadlo má rozpětí více než 60 metrů a váží kolem 1600 kilogramů včetně pilota, tedy asi tolik jako malé auto.

Solar Impulse je prvním letounem, jenž je schopen letět bez paliva ve dne i v noci. Zkonstruování letadla trvalo sedm let. Prototyp letounu byl představen v roce 2010. Podle jeho tvůrců letoun nikdy nenahradí letadla na pohonné hmoty. Cílem je ukázat potenciál sluneční energie.

 

Autor: - red -, ČTK Foto: solarimpulse.coom

Další čtení

ilustrační foto, město Ciudad Rodrigo, Španělsko

Ve Španělsku při fotbalových oslavách zahynul třináctiletý chlapec

Zahraničí
20. 7. 2026
start rakety Titan nesoucí sondu Viking 1, 20. srpna 1975, Florida, USA

Sonda Viking 1 před 50 lety jako první lidský výtvor přistála na Marsu

Zahraničí
20. 7. 2026
ilustrační foto, nákladní loď s obilím

Rusko podle Ukrajiny zasáhlo raketami tureckou loď, nejméně pět lidí zahynulo

Zahraničí
19. 7. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ