Základny protiraketové obrany, které budují Spojené státy v Evropě, dokážou před střelami krátkého a středního doletu odpálenými z Íránu ochránit pouze evropské země. V dopise americkým zákonodárcům to uvedli odborníci z americké Národní akademie věd (NAS). K ochraně území USA by podle nich evropská část protiraketového štítu nepřispěla.
O vybudování nového systému protiraketové obrany v Evropě rozhodla na svém summitu v roce 2010 Severoatlantická aliance. Systém počítá s radary a protiraketami rozmístěnými na lodích ve Středozemním moři a na základnách v Turecku, Rumunsku a Polsku. Podle plánů administrativy prezidenta Baracka Obamy by měl být štít plně funkční v roce 2020.
NAS uvádí, že štít by dokázal ochránit Evropu před střelami krátkého a středního doletu, které by proti oblasti vypálil Írán. Podle akademie by však obranný systém nebyl účinný proti mezikontinentálním raketám, které by mohly ohrozit území USA. Protirakety rozmístěné v Evropě by totiž nebyly dost rychlé na to, aby takovou střelu dokázaly včas zasáhnout.
Americká akademie věd se tak připojila k dalším kritickým hlasům, které na adresu americké protiraketové obrany v posledních týdnech zazněly. Washingtonská organizace Centrum pro kontrolu a nešíření zbraní v dubnu připomněla, že z dosavadních 15 zkoušek systému jich sedm selhalo.
I úspěšné testy se navíc konaly v umělých podmínkách a o plnohodnotné sestřelení rakety se armáda zatím ještě nepokusila.
Dopis NAS dorazil do Kongresu v době, kdy zákonodárci jednají o financování protiraketové obrany. Projekt sice má podporu demokratů i republikánů, jeho cena je však enormní. Část amerických zákonodárců proto tlačí na evropské spojence, aby se do financování obranného systému více zapojili.
