Americký prezident Barack Obama v úterý ve svém projevu o stavu unie hovořil mimo jiné opět o kontrole prodeje zbraní. Když jeho slova slyšeli členové Texaského nacionalistického hnutí (TNM), musely jim vstávat vlasy hrůzou na hlavě. Organizace usilující o odtržení Texasu od USA ale Obamu nemá v lásce i z jiných důvodů.
Když byl Obama v listopadu znovuzvolen prezidentem, v řadě států byly sepsány petice za jejich osamostatnění. Zdaleka nejvíce podpisů (přes 125 tisíc) nasbírali secesionisté v Texasu. V rozlohou druhém největším státě USA má touha po nezávislosti dlouhou tradici. A v posledních týdnech ještě zesílila.
Nejvíce Obamu nesnášejí zřejmě v ultrakonzervativní východní části státu. Avizovaná podpora homosexuálů na jeho obyvatele funguje jako červený hadr na býka. Příklon k obnovitelným zdrojům by zase poškodil tamní ropný průmysl.
Počátkem ledna se tak před Kapitolem v hlavním městě Texasu Austinu sešly desítky lidí a vyvolávaly hesla jako "Chci pryč z potápějící se lodě" či "Svobodu, nebo smrt".
Organizace požaduje úplnou a ničím zatíženou politickou, kulturní a hospodářskou nezávislost Texasu. Po Obamově znovuzvolení počet jejích členů prudce vzrostl. K TNM se hlásí čtvrt milionu lidí a jeho web od listopadu navštívily tři miliony uživatelů, udává britský The Independent.
Podle šéfa TNM Daniela Millera není možné, aby byl v jedné unii stát, který ctí principy Thomase Jeffersona (třetí prezident USA a hlavní autor prohlášení nezávislosti), a vláda, jež údajně vychází z myšlenek Karla Marxe. Miller také napsal knihu Line in the Sand (čára v písku), která je jakousi "biblí" hnutí.
Petice za nezávislost Texasu sice byla odmítnuta, Miller a spol., kteří se připodobňují ke skotské SNP nebo Gándhímu, ale získali podporu jinde: USA za odmítnutí petice zkritizovalo Bělorusko. Prý šlo o porušení lidských práv.
Částečně separatisty podpořil i guvernér Texasu Rick Perry. Neúspěšný prezidentský kandidát z republikánských primárek, který se opakovaně zesměšnil v televizních debatách, sice chce, aby Texas byl i nadále součástí USA, zoufalství členů TNM však prý chápe.
Texas už v minulosti samostatným státem byl. Po vítězné válce s Mexikem vznikla v roce 1836 Texaská republika. Její území pak osídlili imigranti ze Spojených států i Evropy. V roce 1845 se Texas stal 28. státem USA, tento akt ale secesionisté neuznávají.
Pokud by byl Texas samostatnou zemí, šlo by o 15. největší světovou ekonomiku a 17. největšího producenta ropy.