Nikaragujský prezident Daniel Ortega oznámil, že jeho vláda je ochotna přehodnotit reformu penzijního systému, která tento týden vyvolala v zemi krvavé protesty. Obsahem reformy je snížení důchodů a zároveň zvýšení příspěvků zaměstnanců i zaměstnavatelů na sociální pojištění.
Současné protesty byly nejkrvavější od roku 2007, kdy se Ortega stal prezidentem. Zahynulo při nich podle BBC nejméně deset osob. Počty mrtvých se nicméně různí. Zatímco agentura AP hovoří až o 26 mrtvých, Reuters píše o nejméně šesti s tím, že vyšší počet úmrtí zatím oficiálně nemohl potvrdit Červený kříž.
Mezi zabitými je novinář Ángel Gahona. Ten byl zastřelen v pátek v přístavním městě Bluefields během živě vysílané reportáže, kterou sdílel na facebooku. Z videa je patrné, že novinář hovořil o bankomatu, který byl při protestech zničen. Následně je slyšet výstřel, po kterém se muž skácel k zemi. Několik lidí mu přispěchalo na pomoc a na místě vypukla panika. Kdo Gahonu zastřelil, není zatím jasné.
Dalších více než 100 lidí při protestech od středy utrpělo zranění a některé vládní budovy byly zapáleny či jinak poničeny.
Ve čtvrtek Ortega nařídil zablokovat signál dvou nezávislých televizních stanic 100% Noticias a Canal 12, které se vyjadřují kriticky k současné vládě. V pátek se protesty rozšířily do řady nikaragujských měst, kam byli vzápětí vysláni vojáci. Dnes se zdá, že úřady mají situaci díky nasazení armády pod kontrolou.
"Pokud při rozhovorech najdeme lepší způsob, jak provést tyto reformy, můžeme současný výnos vyměnit za nový," uvedl Ortega v projevu, který vysílala státní televize. Prezident občanům vzkázal, že nově schválená reforma má začít fungovat až 1. června, což znamená, že je čas na jednání mezi vládou a soukromým sektorem.
Vlivná nikaragujská obchodní asociace Cosep nicméně v prohlášení uvedla, že s kabinetem vyjednávat nebude, dokud neskončí policejní násilí a nebude obnovena svoboda slova.
Ortega stojí v čele Nikaraguy od roku 2007, naposledy byl znovuzvolen v listopadu 2016, kdy získal 72 procent hlasů. Bývalý revolucionář vedl zemi už v 80. letech, poté co jeho partyzánské oddíly Sandinovské fronty národního osvobození (FSLN) svrhly diktaturu Anastasia Somozy.
