Brazílie se svými uvolněnými zákony o prostituci je rájem sexuálních turistů, ale s nadcházejícím mistrovstvím světa ve fotbale v roce 2014 a olympiádou dva roky nato chce Rio de Janeiro přebudovat své centrum. A prostitutky jsou v cestě.
O budoucnost se obávají prostitutky z červeného distriktu Vila Mimosa, největšího svého druhu v Riu de Janeiro. Město hodlá oblast zkultivovat, namísto pokoutných nevěstinců vystavět garáže a rychlodráhu na Sao Paulo.
ČTĚTE TAKÉ: Čína zakazuje uličky hanby pro prostitutky
Za prostitutkami k císařskému Schönbrunnu
Austrálie rozšiřuje legální prostituci
Většina lidí se na nákladnou revitalizaci města těší, ne však sexuální pracovnice. "Sotva se začaly šířit řeči, lidi začali klepat na moje dveře a ptali se: ‚Jak se uživíme, když nás vyženou?‘" říká Cleide Nascimento Almeidaová, šéfka sdružení obyvatel Vily Mimosy. "Červený distrikt nemůže být přestěhován z centra města, jakkoli si vláda může myslet, že je toto místo ostudné," citoval ji britský deník Guardian. "Do centra města lidé chodí pracovat, a když nepracují, chodí se sem bavit."
Sdružení tvrdí, že v nonstop provozu obslouží na čtyři tisíce hostů denně a každý měsíc vydělají milion realů (přes deset milionů korun). Majitelé podniků si tak dokážou přijít na slušné peníze. Méně příjemný je zde život pro chudé studentky či matky, ale i ty jsou za peníze rády.
Sex za peníze jako takový není v Brazílii trestný, ale úřady se obávají nárůstu dětské prostituce, zvláště v souvislosti s blížícími se sportovními událostmi.
Život ve Vile Mimose řídí směska gangů a policistů mimo službu, kteří za "ochrannou daň" zajišťují alespoň minimální klid a bezpečí. "Práce na ulici je nejhorší," říká jednadvacetiletá prostitutka, která musí platit sto realů měsíčně za školu pro syna. "Vila Mimosa je klidná... Tady tolik neriskujeme své životy jako v ulicích." Totéž soudí šéfka Almeidaová, vyhnání tří a půl tisíce prostitutek do ulic by znamenalo připravit je o tuto jistotu.
"Závisí na tomhle místě. Ženy, které pracují v prostoru takto vyhrazeném prostituci, tu jsou, poněvadž nechtějí pracovat na chodníku, kde je můžou vidět, nebo zbít, když klient nechce zaplatit."
Manželství neničíme
Ale ne všechny ženy z Vily Mimosy by byly proti jejímu zbourání. "Šla bych ráda. Viděli jste to támhle?" ukazuje čtyřiašedesátiletá mamá Monique na ulici Sotero dos Reis, kde se mačká víc jak sedmdesát zaneřáděných bordýlků. "Je to strašné. Smrdí to a příjezd pro auta je špatný. Možná bude příští místo lepší."
Rozšíření pohodlnějších "saun" v obchodní čtvrti Ria sebralo jejich distriktu hodně zákazníků, vypráví Monique. "Za starých časů by tu bylo plno právníků, naftových manažerů, všeho druhu," rozhlíží se po poloprázdném baru, vyzdobeném červenými neony.
Ale kamkoli se Vila Mimosa přestěhuje, místní říkají, že jejich práce neustane. "Je to nejstarší řemeslo na světě. Můžou nás vykopnout, ale nikdy to neustane," je si jistá Monique. "Víte proč? Protože ty ženy tady nikomu neubližují. Neublíží vašemu manželství - pomůžou mu."
Foto: flickr.com/rodrigofavera, fotogemeinschaft.de - Lorenzo Moscia, flickr.com/ikkoskinen
