Šéfem kosmické agentury NASA bude <span>poprvé černoch</span>

Zahraničí
23. 5. 2009 20:20
Budoucí šéf NASA Bolden.
Budoucí šéf NASA Bolden.

Budoucí šéf NASA Bolden.Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) čeká změna na postu šéfa. A prezident USA Barack Obama se vyslovil pro dvaašedesátiletého Charlese Boldena, někdejšího astronauta a muže se zkušenostmi bojového pilota. Má se stát prvním Afroameričanem v čele kosmické agentury. Jak dnes oznámil Bílý dům, pro Goldenovo jmenování chybí už jen souhlas Senátu USA.

Dosavadní šéf NASA  Michael Griffin, kterého dosadil do funkce George Bush, odstoupil ze svého úřadu letos v lednu po nástupu Obamy do funkce prezidenta.

Změna na špici NASA přichází v delikátní fázi. Příští rok by měly po čtvrtstoletí odejít do výslužby raketoplány Shuttle. Protože má být příští kosmický transportér schopen nasazení nejdříve roku 2015, měli by být astronauti, kteří se budou chtít dostat na mezinárodní vesmírnou stanici ISS, odkázáni na ruské lodi Sojuz.

Boldenovým zástupcem by se měla stát Obamova pověřenkyně pro vesmírné lety Lori Garverová. Bolden a Garverová by měli rozšířit hranice vědy, kosmických letů a výzkumu 21. století, prohlásil americký prezident.

Bolden a další členové posádky na trenažéru Discovery 1990.Boldenovo jméno padlo poprvé v souvislosti s vedením NASA letos v lednu - spolu s penzionovaným generálmajorem letectva Scottem Grationem. Toho ale Obama mezitím jmenoval speciálním emisarem v Súdánu.

Ještě před týdnem se Boldena na jeho možnou nominaci do čela kosmické agentury ptal například Space News a on odpověděl: „Slyším ty povídačky, a pokud vím, není na nich nic pravdivého." Nikdo s ním prý dosud o věci nemluvil, takže se k tomu nemůže blíže vyjádřit.

Bolden by měl být teprve druhým astronautem v čele NASA.

Dvaašedesátiletý černý Američan je zkušeným astronautem. A nejen to. Svou kariéru „nad oblaky" začínal u amerického vojenského námořnictva jako pilot. Létal od roku 1970 a má na svém kontě přes stovku bojových letů nad Vietnamem, Laosem a Kambodžou. Dotáhl to až na dvouhvězdičkového generála.

Znak letu Columbie v roce 1986 - Boldenův první start do kosmu.Astronautem se stal roku 1981. V kosmu strávil celkem 872 hodin. Na palubě schuttelu letěl celkem čtyřikrát, z toho dvakrát jako velitel. Vyzkoušel Columbii, Discovery i Atlantis.

Poprvé odstartoval jako pilot STS-61 Columbia v lednu 1986. Při druhém letu na Discovery o čtyři roky později vynesl raketoplán na oběžnou dráhu kolem Země Hubbleův teleskop. Roku 1994 velel letu Discovery, jehož se v historii amerických raketoplánů poprvé zúčastnil ruský kosmonaut - Sergej Krikalev.

Dráhu astronauta Bolden skončil roku 1994 a začal působit na vojenské námořní akademii. Vesmírný výzkum a lety do kosmu ale úplně neopustil a působil jako konzultant a v dozorčích grémiích NASA. Od námořníků odešel do penze roku 2004 s hodností generálmajora.

Projekty a vize NASA. Na Měsíc, Mars a stále dále...

Foto: NASA a New Mexico Museum of Space History

Autor: - pp -

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ