Kladivo na Machadovou
Skončí v žaláři? Venezuelské opozici hrozí další oslabení

Taky blbej nápad zřídit si stát, který je nad ložisky Americké ropy. :-((

3 hlasy

Jo takhle si ty bolševické svině představují demokracii.

0 hlasů

Jestlipak víte, že v americké ústavě se slovo demokracie nevyskytuje ani jednou, a že James Medison, jako hlavní autor Ústavy sepsal Federalist paper n. 10, kde argumentuje proti demokracii?
Jak vypadá demokracie v americe v praxi "dočasných kolalic" z úst amerického generála zde:
https://www.youtube.com/watch?v=an3A3hRA8_M

0 hlasů

Venezuelská vláda si bere poučení z dlouhé historie vměšování USA do vnitřních věcí jihoamerických států:
Guatemala
Guatemala byla až do roku 1951 takovou malou kolonií americké firmy United Fruit Co. V roce 1951 nastoupil do prezidentského úřadu demokraticky zvolený, levicově orientovaný Jacobo Árbenz Guzmán. Jeho vláda se pokusila o uskutečnění dlouho očekávané pozemkové reformy, která by vedla ke znárodnění půdy největších latifundistů a podniků včetně United Fruit Company a k nové redistribuci půdy ve prospěch širších vrstev obyvatelstva. V roce 1954 provedla United Fruit Company s pomocí CIA puč a prezidenta Árbenze Guzmána sesadila. Začala občanská válka. Během občanské války zmizelo z mapy Guatemaly na 450 vesnic, které byly vypáleny a obyvatelé zabiti. Od druhé poloviny 60. let vznikaly tzv. eskadry smrti (polovojenská komanda napojená přímo na politické představitele), které uskutečňovaly početné vraždy, únosy a "zmizení" politických odpůrců režimu.

Chile
V roce 1970 byl do prezidentského úřadu zvolen socialista Salvador Allende Gossens (v úřadě 1970–1973) s programem, v jehož rámci chtěl zavést v Chile nenásilně socialismus. To vyvolalo strach také v USA, které se po Kubě obávaly další socialistické revoluce na západní hemisféře. Allende začal se znárodňováním nerostného bohatství a dolů a řady dalších podniků. Dne 11. září 1973 byl v Chile proveden vojenský puč pod vedením generála Augusta Pinocheta. Během puče byl prezident Allende zavražděn. Následoval fašistický teror. Odhady počtu mrtvých se pohybují až ke 30 tisícům. Během prvních šesti měsíců se ve vězení ocitlo kolem 80 000 lidí. Na pořadu dne byly popravy, mučení, neoprávněné věznění a mizení lidí.
Salvador
Násilí v Salvadoru začalo propukat již v 70. letech. Občanská válka pak probíhala v letech 1980—1992. To, co začalo jako spor o půdu mezi zemědělci a vojáky, nakonec přerostlo v brutální válku. Povstání venkovanů a komunistů v čele s Farabundo Martím vláda potlačovala všemi prostředky. Kuba a Sovětský svaz podporovaly povstalce a Reaganova administrativa armádu a krajně pravicovou salvadorskou vládu. V této válce zemřelo přes 75 000 lidí včetně mnoha dětí, řeholnic a kněží. Vůbec nejhorší případ se udál ve vesnici El Mozote. 11. prosince 1981 tam elitní jednotka salvadorské armády systematicky zavraždila na 900 lidí včetně žen a dětí. Masakr přežilo jen několik osob. Ekvádor
V Ekvádoru vládli dlouhá léta diktátoři přátelsky naklonění USA. Často byli dost brutální. Situace se stávala neudržitelnou a proto přikročili k volbám. Kandidoval i Jaime Roldos, který si dal za cíl, aby bohatství země sloužilo především obyvatelům země. Volby vyhrál obrovským náskokem. Byl to divný člověk, odmítal korupci, nenechal se podplatit. Jeho plán na reorganizaci ropného průmyslu by ohrozil americké zájmy. Tak byl zavražděn – jeho letadlo se zřítilo. Místo nehody ihned obsadila americká armáda. Ekvádorské složky tam Američané pustili, až když místo „ošetřili“. Když začalo vyšetřování, zahynuli dva klíčoví svědci při automobilových nehodách ještě dříve, než mohli vypovídat.
Panama
Prezident Panamy Omar Torrijos v osmdesátých letech měl stejnou chybu, jako i další prezidenti. Chtěl pomoci svému lidu zbídačovanému americkými společnostmi. Ani on se nenechal podplatit a zkorumpovat. Říkal: „Já nepotřebuji peníze, já chci jen abyste se chovali k naší zemi férově. Chci, aby Američané splatili zemi to, co jí dluží za všechnu tu destrukci, co tady způsobili. Chci pomoci i dalším zemím k nezávislosti a osvobození od toho otřesného, co přichází ze severu. Tak strašně nás vykořisťujete. Chci zpátky panamský průplav, aby byl v rukou obyvatelů této země. Nenechám se podplatit“. V červnu 1981 se s ním zřítilo letadlo, stejně jako s Roldosem v Ekvadoru. I tady to měli na svědomí agenti CIA.
Nikaragua
ato země byla od r. 1937 do r. 1979 pod nadvládou klanu Somozovců. Proti Somozovcům bojovala Sandinovská fronta národního osvobození. Boje trvaly od roku 1962. V roce 1979 došlo v Nikaragui k převratu, kdy byl svržen diktátorský režim rodu Somozů a moci se chopili sandinisté, levicová strana, hlásící se k marxismu a teologii osvobození. Na nástup sandinistů k moci reagovaly Spojené státy ekonomickými sankcemi a podporou opozičních povstaleckých skupin contras. Contras od počátku dostávaly finanční a vojenskou podporu od Spojených států prostřednictvím CIA. Jejich „odboj“ sestával z vraždění samospráv a rolníků podporujících vládnoucí režim.
Kolumbie
V roce 1928 armáda zaútočila proti stávkujícím zaměstnancům United Fruit Company. Počet obětí mezi stávkujícími nebyl nikdy přesně zjištěn, ale byl velký. Událost je známa jako Banánový masakr. Levicové revoluční hnutí druhé poloviny 20. století se nevyhnulo ani Kolumbii. V 60. letech 20. století vznikají levicově orientované gardy: Revoluční ozbrojené síly Kolumbie FARC a o něco umírněnější Národní osvobozenecká armáda - ELN. Začala guerillová válka. Armádu podporovala pravicová paramilitantní organizace Spojená sebeobrana Kolumbie - AUC. K praktikám všech patří mimo jiné i únosy, vraždy a zastrašování. FARC je dnes zapojen do obchodu s drogami a AUC se dokonce přímo proměnil v drogový kartel.

1 hlas