Slavný drogový diktátor půjde z vězení do vězení

Svržený panamský diktátor Manuel Noriega se připravuje na propuštění z vězení na Floridě. Chtějí si ho „převzít“ Francouzi. Panama ho chce soudit doma. Ve kterém dalším vězení nakonec Noriega skončí, zřejmě rozhodne soud.

Mezistátní soudní pře se zřejmě chystá propuknout okolo devětašedesátiletého Noriegy. Jen co ho Američané devátého září propustí, požadují francouzské úřady jeho vydání. V Paříži bude čelit obvinění, že si koupil tři byty za peníze získané prodejem drog.

Vláda v Panamě ho však chce dostat zpět do země, aby se u soudu zodpovídal z mučení a vraždy disidenta, jehož hlava byla nalezena v poštovním pytli. Sám generál Noriega bojuje o tom, aby se mohl vrátit v klidu domů a žít v ústraní. Doufá, že mu v tom pomůžou sympatizanti v panamské vládě.

Jeho právní zástupce Frank Rubino se snaží u miamského soudu zablokovat vydání do Francie. Argumentuje tím, že Noriega byl v roce 1992 označen soudem za válečného zajatce a podle ženevských konvencí je možné ho poslat jen do Panamy. „Spojené státy nemají pravomoc poslat generála Noriegu jinam, než zpátky do Panamy,“ prohlašuje podle deníku Times Rubino.

Noriega nikdy nebyl prezidentem. Jako velitel národní gardy a armády byl od roku 1983 faktickým diktátorem Panamy. Západní země přihlížely, jak ustavil světově první „narkokleptokracii“. Tedy o vládní systém, který spočívá na výnosech z prodeje drog. Něco podobného dnes existuje v Afghánistánu.  

Američané zavírali oči před jeho mafiánskými praktikami i před spojením s kolumbijským medellínským drogovým kartelem. Výměnou mohli za Reagana přes Panamu dodávat zbraně proamerickým silám v Nikaragui a Salvadoru.

Vztahy se zhoršily v roce 1989 a když vojáci americké armády vstoupili do země, Manuel Noriega se ukryl na ambasádě Vatikánu. Aby neporušili svrchované území papežského stolce, rozhodli se vojáci rozestavět kolem velvyslanectví obrovské megafony a pustili z nich rockovou hudbu. Přestala hrát, až když si papež stěžoval do Bílého domu. Noriega se krátce nato vzdal.

Byl převezen do USA, kde si odpykává třicetiletý trest za praní pašování drog, praní špinavých peněz a vydírání.

Devátého září by měl být téměř sedmdesátiletý Noriega propuštěn za dobré chování.

Ve věznici se však špatně nemá. Jeho „prezidentské apartmá“ je dvoupokojové, má televizi, telefon a rotoped. Uspěl totiž s tím, že mu jako válečnému vězni soud přiznal zvláštní privilegia. Statut válečného zajatce je také středobodem jeho odporu proti vydání do Francie.

Noriegův právník Rubino tvrdí, že Francouzi pouze chtějí ušetřit prezidenta Panamy Martina Torrijose rozpaků z návratu bývalého diktátora. „Patnáct let křičela Panama, že chce generála zpátky a teď chtějí ustoupit Francii, aby ho soudila za nákup bytu? Jsou to blbé tlachy,“ cituje deník Times Rubina.

Na fotografii: Manuel Noriega na vězeňské fotografii, nedatováno

FOTO: archiv