Mladá sympatická tvář teroru? Je tomu dvanáct let od chvíle, kdy nizozemská studentka romanistiky Tanja Nijmeijerová (34) přijela poprvé do Kolumbie. O něco více než rok poté odešla do džungle, oblékla uniformu a dostala zbraň od Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC). Nyní je v týmu spolubojovníků, kteří vyjednávají na Kubě s kolumbijskou vládou o míru.
Jako levicová studentská aktivistka působila Nijmeijerová po prvním příjezdu do Kolumbie jako učitelka jazyků. Rychle na ni ale začaly doléhat chudoba a jiné problémy, s nimiž se většina Kolumbijců potýká.
Jako člověk ze západního blahobytného světa prý cítila, že na tom nese část viny. A chtěla s tím něco udělat. Postupně se sblížila s marxistickými rebely z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC).
Zprvu pro ně kladla bomby tam, kde se jako učitelka pohybovala. Pak odešla k povstalcům do džungle, kde se stala jejich bojovnicí. A nejznámější cizinkou, kterou FARC ve svých řadách má.
Pro svět byl zprvu její osud záhadou. Kam zmizela? Mnohé se vyjasnilo poté, co kolumbijská armáda našla po jednom z útoků na povstalce roku 2007 její deníky.
Nijmeijerová se ale tehdy dostala do svízelné situace, protože v nich kriticky psala o svých spolubojovnících - o únosech, vraždách, obchodu s drogami, milenkách nejvyších velitelů nebo podřadné roli žen u rebelů. Alexandře, Eillen či prostě La Holandesa, jak ji u guerilly říkají, to ale u velitelů FARC prošlo. Opakovaně se objevovaly zprávy, že zahynula v boji.
Když se ji její matka snažila přesvědčit k návratu domů do Nizozemí, odvětila, že pokud si někdo myslí, že ji musí dostat z džungle, přivítají ho miny a střelba.
Proslulost evropské revolucionářky u FARC se zvýšila poté, kdy ji vedení nejstarší guerilly Latinské Ameriky (povstání začalo 1964) zařadilo do delegace, která nyní jedná o míru s kolumbijskou vládou.
Rozhovory začaly v polovině října v Norsku a mají pokračovat dnes v Havaně. Nijmeijerová má působit v roli tlumočnice a zástupkyně pro média.
Má ale problém, neboť ji USA a Kolumbie hledají jako teroristku a z téhož důvodu může být souzena i ve své vlasti v Nizozemí. Do Norska proto Holanďnka raději nepřijela, ale do Havany ano. Tam jí mezinárodní zatykače nijak neohrožují. Natož americké.
Jediná cizinka
Je jedinou cizinkou, která je v týmu FARC pro mírová jednání. Některým kolumbijským politikou se to nezamlouvá. Spatřují v tom taktiku FARC, která prý chce vypadat před světem mezinárodně, nadto hezká tvář Holanďanky zlepšuje povstalcům image.
"Terror-Tanja", jak ji říkají nektěří její krajané novináři, poskytla v uplynulých dnech několik rozhovorů nizozemským médiím. Listu Trouw například prozradila, že se zúčastnila jednoho přepadení autobusu v Bogotě. Ihned ale zdůraznila, že při tom nikdo nezemřel.
K únosům mnoha lidí, jimiž jsou rebelové z FARC smutně proslulí, Nizozemka s kalašnikovem říká, že stát vybírá daně a FARC vybírá revoluční daně. Firmy, které nechtěly platit výpalné, bojovníci FARC jednoduše přepadli. Údajně ale jen v noci, aby se minimalizovaly možné ztráty na životech a zranění.
Nijmierová si je dobře vědoma, že FARC má ve světě velmi špatnou pověst. Podle ní je to ale hlavě tím, že guerilla neměla možnost veřejnosti vysvětlovat, jaké jsou její cíle, za co bojuje.
La Holandesa dále médiím řekla: "Budu bojovat ve FARC až do své smrti, či dokud nedosáhneme našich cílů." Pokud bude dosažno míru, u FARC tak jako tak zůstane. Za naše ideály budeme bojovat dále, ale pokojnými prostředky, dodává.
FARC se prý stal jejím celým životem.