Kolumbie bude muset po více než sto letech požádat Španělsko o navrácení zlatého pokladu dávné kolumbijské civilizace Quimbaya. Rozhodl o tom kolumbijský ústavní soud. Kolumbijská vláda totiž dosud o navrácení pokladu zažádat odmítala, neboť podle ní šlo o dar kolumbijského prezidenta španělské královně Marii Kristýně Rakouské. Poklad je podle serveru kolumbijského listu El Espectador v madridských muzeích od roku 1892.
Carlos "Holguín" daroval poklad španělské královně za to, že mu pomohla urovnat hraniční spor s Venezuelou. Neměl ale právo dát jí národní kulturní dědictví," tvrdí historik Jaime Lopera z kolumbijské akademie.
Spor kolem 122 zlatých artefaktů, které jsou nyní v madridském národním Muzeu Ameriky, se před soud dostal v roce 2006. Jako hlavní argument pro návrat pokladu do Kolumbie uváděl advokát Felipe Rincón, že dar kolumbijského prezidenta španělské královně Marii Kristýně Rakouské nebyl legální. Uskutečnil se totiž bez předchozího souhlasu kolumbijského parlamentu, což potvrdil i děkan fakulty kolumbijské národní univerzity Ricardo Sánchez. Kolumbijská vláda oponovala, že dar byl ve své době legální.
Kolumbijské vládě dal v roce 2011 za pravdu soud nižší instance, podle něhož neexistuje dostatek důkazů pro to, že dar byl nelegální. Ústavní soud nicméně ve čtvrtek rozhodl, že kolumbijská vláda musí vynaložit veškeré úsilí, aby jí byl poklad vrácen. Pro se vyslovilo pět soudců ústavního soudu, jen jeden byl proti.
Sbírka 122 uměleckých předmětů ze zlata se do Španělska dostala už v roce 1892, kdy byla v Madridu součástí výstavy u příležitosti čtyřstého výročí objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem.
Civilizace Quimbaya se zrodila asi kolem prvního století před naším letopočtem a obývala údolí kolem řeky Cauca na západě dnešní Kolumbie. Proslulé jsou zejména její zlaté sošky, často zobrazující sedící muže či ženy se zavřenýma očima. Slavné jsou také šperky. Tato civilizace zanikla z nevyjasněných příčin asi v 10. století.