Dlouholetý spor Bolívie a Chile, kvůli němuž tyto dvě jihoamerické země už čtyřicet let udržují diplomatické styky pouze na konzulární úrovni, dospěl do závěrečné fáze před mezinárodním soudem. V pondělí začala před Mezinárodním soudním dvorem (ICJ) v Haagu slyšení, v nichž se Bolivíe bude snažit přesvědčit soud, že s ní musí Chile začít jednat o navrácení přístupu k moři. Ten Bolívie ztratila po válce před více než sto lety, uvedl server BBC Mundo.
Na slyšení, která jsou naplánována do středy příštího týdne, dorazil i bolivijský prezident Evo Morales. Právě za jeho vedení Bolívie podala v roce 2013 stížnost do Haagu. První menší vítězství podle agentury EFE slavila, když ICJ v září 2015 rozhodl, že je k řešení sporu kompetentní. Nyní Morales doufá, že mu dá soud za pravdu a poté začnou jednání s Chile za účasti OSN či papeže Františka.
Chile ale jakékoli jednání o změně svých hranic odmítá. "Smlouva z roku 1904, která stále platí, jasně stanoví hranice mezi Chile a Bolívií," řekl k nynějšímu sporu chilský prezident Sebastián Piňera, který se tento měsíc ujal úřadu. Odkázal tak na mírovou smlouvu, která ukončila takzvanou ledkovou válku (1879-1884). V ní Bolívie přišla o území o rozloze 120 tisíc kilometrů čtverečních, včetně 400 kilometrů mořského pobřeží.
Přes sto let stará dohoda
Válka Chile s Bolívií a Peru se vedla o území pouště Atacama kvůli tamnímu velkému nerostnému bohatství (zejména ledek). Od Bolívie získalo Chile oblast Antofagasta a od Peru získalo oblast Tarapacá. Díky této válce Chile podstatně rozšířilo své území a stalo se regionální mocností.
Smlouvou z roku 1904 Bolívie přišla o přístup k moři, což jí ale mělo být kompenzováno právem na volný obchodní tranzit přes chilské území k Tichému oceánu. Bolívie tvrdí, že úplně volný a bezplatný tento tranzit není. Chile také zaplatilo a vybudovalo železnici, která vede z jeho přístavu Arica do bolivijského La Pazu.
Chilská vláda odmítá, že by současný stav negativně ovlivňoval ekonomiku jejího souseda. V souladu s dávnou smlouvu má Bolívie ve dvou chilských přístavech Arica a Antofagasta i své celní úředníky a může si na dovoz do své země přes tyto přístavy stanovit vlastní cla a poplatky.
Bolívie považuje smlouvu z roku 1904 za nespravedlivou a jednoznačně zvýhodňující vítěze tehdejší války. Proto požaduje minimálně deset kilometrů široké pásmo území, které by vedlo od její hranice s Chile až k Tichému oceánu, a k tomu část území na pobřeží, kde by se rozvíjel pod její vlajkou obchod.
Verdikt haagského soudu podle agentury EFE nepadne dříve než koncem tohoto roku či začátkem roku příštího.
