Nehledě na názory mnoha lidí ze své administrativy prezident Donald Trump oznámil stažení amerických vojáků ze Sýrie. Experti v reakci na toto rozhodnutí ihned začali řešit, zda příště nebude na řadě Afghánistán, kde působí tisíce příslušníků americké armády.
Podle Kori Schakeové z Mezinárodního ústavu pro strategická studia (IISS) Trumpovo rozhodnutí zneklidní všechny spojence USA, kteří se dosud opírali o americké bezpečnostní záruky.
USA a NATO se formálně stáhly z bojů v Afghánistánu v roce 2014, ale v zemi podle Pentagonu stále působí okolo 14 tisíc amerických vojáků. Jejich hlavním posláním je vést a podporovat afghánské síly v boji proti radikálnímu hnutí Tálibán, jehož vládu svrhla Američany vedená invaze v roce 2001, podniknutá v odvetě za teroristické útoky v USA. V Afghánistánu však působí také americké speciální jednotky, které bojují po boku afghánských vojáků proti Tálibánu a dalším radikálům.
V Afghánistánu pomáhají i Češi. Česká armáda má v současné době v zemi kolem 350 vojáků, kteří působí na několika místech. Největší jednotky jsou v Kábulu a na letecké základně Bagrám v provincii Parván.
Trump loni v srpnu ve svém projevu přiznal, že mu jeho prvotní instinkt říkal, aby se Spojené státy z Afghánistánu stáhly. Důsledky takového kroku by ale podle něj byly "předvídatelné a nepřijatelné". V zemi by totiž vzniklo vakuum, které by "okamžitě vyplnili" teroristé včetně radikálů z Islámského státu či al-Káidy. Proto naopak oznámil, že USA budou v bojích v zemi pokračovat.
Nyní by americký prezident rád ukončil již 17 let trvající válku mezi afghánskou armádou a bojovníky z hnutí Tálibán, kteří se snaží vypudit z Afghánistánu mezinárodní jednotky a zavést zde verzi přísného výkladu islámského práva. Nedávno v této souvislosti požádal sousední Pákistán o pomoc při mírových jednáních v Afghánistánu s radikálním hnutím Tálibán.
Nynější neočekávané stažení ze Sýrie nicméně vyvolalo otázky, zda se nemají podobného vývoje obávat i další američtí partneři v bojích v Iráku a Afghánistánu. "Jestliže je ochoten odejít ze Sýrie, myslím, že bychom se měli obávat toho, zda další na řadě nebude Afghánistán," uvedla Jennifer Cafarellaová z amerického Institutu pro studium války (ISW).
Americká administrativa uvedla, že bude i nadále pokračovat v boji s radikály z Islámského státu po celém světě a v případě potřeby se do Sýrie vrátí. Podle kritiků ale bude mít Trumpovo rozhodnutí dalekosáhlé dopady. Experti v této souvislosti zmiňují zejména případný turecký útok na syrské Kurdy, kteří byli dosud chráněnci Američanů a s jejich pomocí bojovali proti islamistům v Sýrii.
"Vlády v Iráku a Afghánistánu by se měly začít dost obávat," uvedla Kori Schakeová z Mezinárodního ústavu pro strategická studia (IISS). "Jestliže má Trump jen velmi malý zájem na tom, aby došlo v Sýrii ke stabilizaci bezpečnosti..., jak si může být Afghánistán jistý, že se stejné rozhodnutí nebude týkat jeho, navíc když boje tam jsou ještě dražší a pokrok méně viditelný?" dodala.
Demokratický senátor Jack Reed Trumpovo rozhodnutí odsoudil a nazval ho zradou syrských Kurdů. "Prezident nyní vypadá spokojený s tím, že zradil jejich důvěru a ponechal je vystavené potenciálnímu krvavému konfliktu s Tureckem, " uvedl Reed. "Toto rozhodnutí zároveň významně navyšuje bezpečnostní rizika pro naše klíčové regionální partnery v Izraeli, Iráku a Jordánsku."
