Žádný odpovědný stát by neměl subvencovat krvelačnost Íránu. Na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku to řekl americký prezident Donald Trump v souvislosti se sporem o jaderný program Teheránu. Šéf Bílého domu zároveň vyzval lídry Íránu, aby se starali o svůj lid místo toho, aby vyhrožovali okolním zemím.
Trump v úvodu své kritiky na adresu Íránu řekl, že Spojené státy nikdy nedopustí, aby Írán získal jaderné zbraně a doplnil, že z toho důvodu odstoupil od mezinárodní jaderné dohody s Íránem z roku 2015.
"Všechny národy mají povinnost konat," řekl Trump s tím, že odpovědné vlády by neměly "subvencovat krvežíznivost Íránu". "Dokud bude ohrožující chování Íránu pokračovat, sankce zrušeny nebudou. Budou upevněny," zdůraznil americký prezident.
Trump řekl, že lídři Íránu v uplynulých 40 letech, tedy od íránské islámské revoluce, viní ostatní z problémů, které si sami zavinili, a následně je vyzval, aby se soustředili na boj s chudobou a starali se o vlastní lid místo ohrožování sousedních států.
"Spojené státy nikdy nevěřily na věčné nepřátele, válčit umí kdokoliv, ale jen ti nejodvážnější si mohou vybrat mír," řekl Trump v závěru své kritiky Íránu, přičemž zmínil diplomatická jednání mezi USA a Severní Koreou.
Trump hovořil na pozadí zvýšeného napětí mezi Íránem a Saúdskou Arábii po útocích na dvě saúdskoarabská ropná zařízení 14. září. Rijád a Washington z útoků, ke kterým se přihlásili šíitští povstalci v Jemenu, viní Írán. Ten to však odmítá.
Krátce před úterním projevem amerického prezidenta jeho íránský protějšek Hasan Rúhání podle agentury Reuters řekl, že je připraven jednat o menších změnách či dodatcích k mezinárodní jaderné dohodě s Íránem z roku 2015, pokud Spojené státy zruší sankce.
Spor mezi USA a Íránem nicméně graduje delší dobu, a to zejména v souvislosti s americkými protiíránskými sankcemi, které Bílý dům zavedl poté, co USA loni odstoupily od jaderné dohody s Íránem z roku 2015. V té se země zavázala omezit svůj jaderný program výměnou za uvolnění sankcí.
Trump ale dohodu, uzavřenou po létech vyjednávání za jeho předchůdce Baracka Obamy, kritizoval s tím, že se nevztahuje na íránský balistický program a další možné bezpečnostní hrozby. Letos začal Írán postupně části jaderné dohody vypovídat a požaduje po ostatních signatářích, aby zmírnili dopad amerických sankcí, pokud chtějí dohodu zachovat. Evropské země, které se na dohodě podílí a přejí si ji udržet, ale zatím ve svých snahách o řešení neuspěly.
