Stovky tisíc Kolumbijců v ulicích několika desítek měst po celé zemi protestovaly proti ultralevicovým povstaleckým Revolučním ozbrojeným silám Kolumbie (FARC). Demonstranti požadovali okamžité propuštění asi 700 rukojmích, které vzbouřenci zadržují už několik let ve svých táborech v džungli.
Kolumbijský protest podpořili i demonstranti v dalších zemích světa.
Protestní pochody zorganizovala skupina šesti mladých Kolumbijců prostřednictvím internetové sociální sítě Facebook. Podle organizátorů účast na protestech pod společným heslem "Žádné únosy, žádné lži, žádné zabíjení, žádné FARC" přislíbilo přes 100 tisíc lidí ze 165 měst z celého světa.
"Už žádné únosy a zabíjení."
Jen v Bogotě se v pondělí pochodu podle různých odhadů zúčastnilo 500 tisíc až dva miliony lidí. Mezi demonstranty byla i někdejší rukojmí Clara Rojasová, kterou rebelové na počátku ledna jednostranně propustili. "Doufám, že FARC nyní naslouchají," prohlásila Rojasová.
K protestu se připojili přívrženci i v zahraničí. Hlavím městem sousední Venezuely Caracasem pochodovaly asi 3 tisíce lidí. Před kolumbijskou ambasádou v Buenos Aires se sešlo několik set Argentinců, kteří požadovali po FARC zastavení únosů. Přibližně 200 lidí se připojilo k demonstracím proti FARC v metropoli Mexika, další se shromáždili v Panamě.
Protestní shromáždění se uskutečnila i mimo Latinskou Ameriku. Ve Stockholmu skupina demonstrantů uctila oběti kolumbijských rebelů minutou ticha. Londýnem pochodovalo asi 400 lidí od Trafalgarského náměstí k parlamentu. Další protesty se konaly v Budapešti, Paříži, Madridu, Washingtonu a v New Yorku.
Dnešní demonstrace vyvolaly v Kolumbii vnitropolitické spory. Příznivci i odpůrci pravicového prezidenta Álvara Uribeho, který se snaží FARC vojensky porazit, se navzájem obviňují ze snahy vytěžit z protestních pochodů popularitu. Kritici demonstrací rovněž poukazují na to, že protest by neměl být zaměřen pouze proti FARC, ale proti všem kolumbijským ozbrojeným skupinám, včetně pravicových Kolumbijských sebeobranných oddílů (AUC).
Rekordní protesty
Příbuzní dosud zadržovaných rukojmí se rovněž obávají, že podobné demonstrace by mohly FARC vyprovokovat k ještě horšímu zacházení se zajatci. "Nepomůže to rukojmím a ani to nepřispěje k výměně zajatců nebo k dosažení míru," prohlásila matka někdejší kolumbijské prezidentské kandidátky Ingrid Betancourtové, nejznámější zajatkyně vzbouřenců.
Povstalci z FARC už v pátek vydali prohlášení, v němž protestní pochod kritizovali. "Pokud se utrpení zajatců nespravedlivě prodlouží, bude to jen kvůli nelidské nesmlouvavosti a zbytečné pýše prezidenta Uribeho," uvádí se v prohlášení.
Mezi asi 700 rukojmími, které FARC zadržují především kvůli výkupnému, je přibližně 45 vysoce postavených zajatců. Ty chtějí vzbouřenci vyměnit za 500 svých přívrženců držených v kolumbijských věznicích. Veřejné mínění v Kolumbii však nyní stojí proti rebelům, potom co se ukázalo, že rukojmí FARC jsou neustále spoutaní řetězy a povstalci je nutí k dlouhým pochodům džunglí. Informace o nelidských podmínkách zajetí přinesla bývalá politička Consuelo Gonzálezová, kterou povstalci propustili společně s Rojasovou.
FARC jsou největší kolumbijskou ozbrojenou skupinou. Odhaduje se, že mají asi 16 tisíc členů. Proti vládě bojují od 60. let minulého století a konflikt, který skupina financuje prostřednictvím únosů a obchodu s drogami, si už vyžádal na 120 tisíc obětí. Evropská unie, USA i Bogotá řadí FARC na své seznamy teroristických organizací.
Foto: AP
