V procesu s americkým vojínem Bradleym Manningem, který předal serveru WikiLeaks desítky tisíc tajných dokumentů, chce jeho obhájce jako svědky předvolat prezidenta Baracka Obamu a ministryni zahraničí Hillary Clintonovou.
Obhájce David Coombs chce Obamu předvolat kvůli prezidentově výroku z letošního dubna. Obama tehdy v rozhovoru s demonstranty podporujícími Manninga prohlásil, že vojín porušil zákony. Podle Coombse tak ale prezident zneužil svou autoritu nejvyššího velitele ozbrojených sil k ovlivnění porotců v procesu s Manningem, kteří jsou vybráni z řad vojáků.
Clintonová by zase podle Coombse měla svědčit o tom, jaké byly dopady diplomatických dokumentů zveřejněných na WikiLeaks na americkou zahraniční politiku.
Představitelé ministerstva zahraničí v minulosti pod podmínkou anonymity uváděli, že zveřejnění materiálů Američany ztrapnilo, ale zahraniční politiku nijak výrazně nepoznamenalo.
Podle právních odborníků by bylo svědectví prezidenta a ministryně spravedlnosti něčím nevídaným. "Nepamatuju si případ, kdy by byl na lavici svědků předvolán některý ze členů vlády," prohlásil učitel práva na Yaleově univerzitě Eugene Fidell.
Předběžné líčení s Manningem začne 16. prosince a bude trvat týden. Při slyšení by se mělo rozhodnout, zda důkazy proti vojínovi stačí pro zahájení vojenského procesu. Vojákovi hrozí až doživotní vězení.
Manning je obviněn ze spolupráce s nepřítelem. Činu se podle vyšetřovatelů dopustil tím, že předal WikiLeaks video z americké operace v Iráku, při které vojáci stříleli z vrtulníku na civilisty a zabili přes deset lidí, včetně dvou novinářů z agentury Reuters.
Manning je rovněž obviněn, že předal WikiLeaks tajné armádní dokumenty o válkách v Iráku a v Afghánistánu a na čtvrt milionu amerických diplomatických depeší.
Manning údajně tajné informace nelegálně stáhl z americké armádní sítě během svého nasazení v Iráku. Kromě WikiLeaks je nabídl i někdejšímu hackerovi, který ale o nabídce informoval úřady. V květnu 2010 byl Manning po návratu do USA zadržen a od té doby je ve vazbě.
