Stopy zmizelých v guatemalské džungli ožívají

Středoamerická Guatemala otevírá vojenské archivy. Za šestatřicet let občanské války zahynulo okolo padesáti tisíc civilistů. Většinu z nich připravila o život armáda. Nyní prezident Colom slíbil odtajnit  hrůzná tajemství masakrů.

Vleklá občanská válka v Guatemale, která trvala od roku 1960 do 1996, stála život až čtvrt milionu lidí. Po dlouhých dvanácti letech od podepsání mírových dohod slíbil nově zvolený levicový prezident Álvaro Colon odkrýt zvěrstva pohřbená hluboko pod vrstvami prachu armádních archivů.

pondělí, tedy pětadvacátý únor, Colon také určil za den obětí války. Oznámil to z balkonu Národního paláce, před nímž se shromáždili lidé z celé země. „Zveřejníme všechny vojenské archivy, abychom poznali pravdu, na které bychom mohli začít budovat," řekl podle BBC Colon.

Podle Komise OSN pro objasnění historie stála takzvaná metoda „odstraňování" život padesát tisíc lidí. Členové komise shromáždili pod vedením německého lidového soudce Christiana Tomuschata od ukončení nepřátelství mezi levicovými guerrilami a armádou tisíce rozhovorů s oběťmi perzekucí. Prozkoumali i veškeré dostupné dokumenty.

Krvavé ruce armády

Zjistili, že devadesát procent obětí má na svědomí armáda. Pouhou desetinu klade komise za vinu partyzánům. Žádného vojenského činitele však neobvinili, protože armádní složky zůstaly pod zámkem.

Až minulý rok v červenci si španělská justice, na podnět nositelky Nobelovy ceny Rigoberty Menchú, vyžádala otevření archivů. Ke Španělům se přidal i guatemalský odvolací soud, který vrátil žádost o předběžné opatření podané právníky exdiktátora Efraína Ríose Montta.

Za jeho šestnáctiměsíční vlády teroru na přelomu let 1983 a 1984 zmizelo z povrchu zemského mnoho vesnic kmene Ixil. Při jeho tažení, kdy praktikoval taktiku spálené země, napočítala OSN na 626 masakrů indiánského obyvatelstva.

V posledních letech Guatemalci objevili i několik masových hrobů. Soudní znalci vykonávali mravenčí práci a pokoušeli se z kousků oblečení a kostí dát dohromady těla obětí.  Expertům snad zveřejnění archivů pomůže k nalezení dalších hrobů a možná najdou stopy po novinářce Irmě Flacquerové, která se opovážila kritizovat vojenský režim. Před osmadvaceti lety zmizela beze stopy.

Foto: Profimedia